Hlavní obsah
Při práci na zahradě často dochází k přetížení ruky a zápěstí. Foto: Profimedia.cz

Pozor při práci na zahrádce, hrozí přetížení ruky a zápěstí

Pro řadu lidí je práce na zahradě relaxací, na kterou se celou zimu těší, pro jiné zátěž, která jim ale ve výsledku přináší radost a uspokojení. Bohužel i při této oblíbené činnosti může docházet k celé řadě zdravotních komplikací. Kromě nejrůznějších úrazů, bolavých zad a kolen se často jedná o bolestivé přetížení rukou a zápěstí.

Při práci na zahradě často dochází k přetížení ruky a zápěstí. Foto: Profimedia.cz
Pozor při práci na zahrádce, hrozí přetížení ruky a zápěstí

Ruka a předloktí představují velmi efektivní „stroj“, který se nejenom učením a opakováním zdokonaluje a zefektivňuje. Ruka však není stavěna na jednostrannou zátěž při opakovaných pohybech, což se bohužel při práci na zahradě často děje.

Například při prořezávání stromů či keřů, kdy opakovaným svíráním nůžek na větve dochází k vyčerpání svaloviny předloktí a často i ke vzniku mikrotrhlin ve svalovině ohybačů prstů. Podobný problém také spouští dlouhodobé hrabání či úklid trávníku.

„Lidé pak přicházejí s bolestivou rukou k chirurgovi či ortopedovi, který jim ruku i zápěstí znehybní sádrou či ortézou a léčbu doplní o léky s protizánětlivými účinky, případně o enzymatickou léčbu s protiotokovým a protizánětlivým účinkem,” upozorňuje chirurg specializující se na problémy rukou a zápěstí Jan Zlatohlavý z Galerie Medical Center.

Při dlouhodobém česání ovoce a při práci s rukama nad hlavou zase mohou vznikat obdobné problémy v oblasti ramen.

Syndrom karpálního tunelu

Další a velmi častý problém, který vás při práci na zahradě může potkat, je přetížení ruky a zápěstí. Pokud se tak děje dlouhodobě, může docházet k postupnému zvětšení objemu šlach zápěstí a předloktí, což způsobí zvýšení tlaku v karpálním tunelu.

Karpální tunel propojuje předloktí se zápěstím. Je to úzká štěrbina. Ze tří stran ji obklopují zápěstní kůstky, ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Tunelem vedou šlachy, které ohýbají prsty, ale také středový nerv, který se dál větví. Řídí některé svaly a zajišťuje cit v ruce.

„Zda jde skutečně o syndrom karpálního tunelu, lékaři zjistí podle neurologického vyšetření tzv. SKT a pak přístrojovou elektromyografií, která změří vodivost nervů, díky čemuž si lékaři potvrdí, zda dochází k útlaku středového nervu v karpálním tunelu i závažnost postižení. Podle toho pak stanoví způsob léčby,“ vysvětluje ortoped František Picek z ORP Centra.

Při začínajících obtížích se lékaři obvykle zaměří na zmírnění otoku. „Tím dosáhnou upravení tlakových poměrů v karpálním tunelu a zlepšení vodivosti středního nervu,” upozorňuje Jan Zlatohlavý.

V pozdějších stadiích se ale nemocný neobejde bez operativní léčby, při které se uvolňuje vaz, který tlačí na nerv - díky tomu dochází k postupnému obnovení funkce ruky.

„Za nejšetrnější operativní metodu je považována endoskopie, při níž lékař provede řez v zápěstí, kudy zavede do dlaně speciální přístroj se zabudovanou kamerou, následně protne příčný vaz, pod kterým je nerv tísněn. Na rozdíl od otevřené operace se neporaní tkáně uložené nad vazem (svalovina dlaně, podkoží a kůže), a proto je hojení rychlejší. Jedinec se tak obvykle po týdnu až dvou vrací do zaměstnání. Při klasické operaci se tak děje až po 6-8 týdnech,” uzavírá téma Zlatohlavý.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků