Článek
Pandemie koronaviru, válka na Ukrajině a k tomu i „běžné starosti všedních dní“. Negativní zprávy a emoce se na nás valí ze všech stran, je tak dost obtížné se jim vyhnout a nepřijímat je.
Máte-li potřebu zůstávat v obraze ohledně celkového dění, není ovšem třeba sledovat nebo číst zprávy co hodinu. Zkuste si vymezit konkrétní dobu, kdy jim dáte prostor. A platí to samozřejmě i pro sociální sítě. I tak se budete jistě potýkat se stresem a úzkostí, které se s tím pojí, neboť jen málokdo dokáže být k aktuální situaci imunní.
Jak čelit nejistotě v pohnuté době
Zatímco někdo se dokáže i po takto negativních zprávách „oklepat“ a nebrat si je tak osobně, mnozí další se s tím potýkají více, než je zdrávo. Což koneckonců dokládají i narůstající počty lidí, kteří se musejí vypořádat s úzkostí či depresemi.
Podle manželské a rodinné terapeutky Julie Mayer Norvilasové se dá vysledovat hned několik indicií, které jasně napovědí, že si podobné negativní informace začínají vybírat svou daň.
- Přílišné starosti. Máte pocit, že své obavy nemůžete „vypnout“.
- Snadno se rozrušíte. Můžete zaregistrovat, že se mnohem častěji a snáze naštvete nebo sebou škubnete v rozrušení.
- Neklid. Poklepáváte si prsty o stůl nebo nohou pod stolem? I to je známka toho, že vás stres ovládá víc, než je třeba.
- Nadměrná únava. Možná se vám chce neustále spát, nebo se jednoduše cítíte příliš unavení dělat věci, které by vám udělaly radost.
- Potíže se soustředěním. Zaměřit se na jeden úkol a zůstat myšlenkami jen u něj bývá stále náročnější.
- Podrážděnost. Býváte častěji vznětliví bez zjevného důvodu.
- Svalové napětí. Cítíte, že máte napjatá ramena, sevřenou čelist, staženou hruď nebo záda? Opět příznak přílišného stresu či úzkosti.
- Problémy se spánkem. Častěji jsou viditelné příznaky podobné nespavosti.
- Záchvaty paniky. Přepadne vás náhle pocit intenzivního strachu, který vyvolává i fyzické reakce, aniž by k tomu byl jakýkoli důvod? Na vině je opět přemíra stresu.
- Sociální zdrženlivost. Nadmíra stresu může rovněž způsobovat, že se začnete více izolovat a záměrně se budete vyhýbat jakýmkoli sociálním kontaktům.
- Iracionální obavy. Neobvyklý není ani jev, kdy se začnete bát věcí, které se ještě nestaly a s velkou pravděpodobností se ani nestanou.
„Pokud se dokážete ztotožnit s těmito pocity a stavy, pamatujte, že většina z nich jsou normální reakce na stres,“ vysvětluje pro Yourtango Norvilasová a dává hned několik rad, jak se s úzkostí a stresem v těžkých časech popasovat.
Stop stresu: Jak se pozitivně naladit na nový den
- Zdravé stravování. Dodejte tělu potřebné živiny a vitaminy, které nastolí vyvážit zdraví střev, těla i mysli.
- Omezte kofein. Příliš mnoho kofeinu může způsobovat napětí a nervozitu, která může zhoršovat úzkost.
- Vyhýbejte se alkoholu. I když to tak může na první pohled vypadat, alkohol rozhodně není dobrým pomocníkem při zvládání stresu.
- Cvičte. Jedná se o přirozený způsob, jak zvýšit v těle hormon štěstí, který je spojen i s podporou dalších zdravých návyků.
- Dýchejte. Věnujte pozornost dechovým cvičením, která zklidní centrální nervový systém.
- Věnujte se koníčkům. Dělejte jednoduše to, co vás baví. Ať už jde o cvičení, umění či cokoli jiného, nezapomínejte je zapojit do běžné denní rutiny.
- Dopřejte si kvalitní spánek. Vypněte obrazovku, ztlumte světla a najděte si poklidnou rutinu před spaním.
- Pozitivní socializace. Zůstaňte v kontaktu s přáteli.
- Veďte si deník. Zapisování procvičuje mozek a pomáhá utřídit myšlenky.
- Myslete sami na sebe. Čtení, dobrá káva či čaj, teplá koupel. Nezapomínejte rozmazlovat sami sebe.
- Udělejte něco dobrého. Jen tak, nezištně, zkuste nabídnout pomoc tam, kde je jí potřeba. Třeba jen kamarádce, sousedovi. Máte-li potřebu „zapojit“ se i do závažnějších věcí, darujte peníze nebo materiální pomoc lidem, kteří to aktuálně potřebují.