Článek
V posledních letech se počet alergiků výrazně zvýšil. "Je to způsobeno tím, že lidé díky očkování a antibiotikům neprodělávají banální infekce. Imunitní systém prakticky nemá možnost bojovat s infekcemi. Orientuje se proto na boj s běžnými součástmi prostředí," řekla primářka Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. Situaci zhoršuje i ovzduší, protože chemické látky poškozují sliznici dýchacích cest a umožňují vstup alergenů do lidského těla.
U každého třetího člověka někdy v životě vznikne alergická reakce. Přibývají zejména potravinové alergie. Každý pátý se trápí sennou rýmou, každé šesté dítě trpí kožními projevy alergického původu a osm procent Čechů má astma.
Zdrojem alergií jsou nejčastěji pyly a potraviny. "Často to jsou také domácí mazlíčci, což se týká především městských dětí. Děti vyrůstající na venkově, kde se chovají slepice, králíci a na dvoře jsou slepičince a hnůj, většinou alergií netrpí," uvedla Vašáková.
Existují souvislosti mezi různými druhy alergií
Pylové alergie jsou častější než potravinové, ale v některých případech jsou alergie zkřížené. Například některé alergie na pyly ovocných stromů jsou zároveň alergiemi na plody stromů, alergie na latex se vyskytuje s alergií na rajče, alergie na pyl břízy se objevuje s alergií na brambory a jablka a podobně. "Máme pacienty, kteří mají alergii na břízu a nemohou oškrábat brambory, protože začnou slzet a osypou se," řekla Vašáková.
Genetický základ předurčuje, jak bude člověk reagovat na infekce, jak se bude umět bránit proti nádorům a zda jeho tělo nebude mít sklon k přemrštěné reakci na podněty ze zevního prostředí.
Důležité je také chování matky v těhotenství. Pokud kouří, zvyšuje riziko, že dítě bude alergikem. Riziko zvyšuje i časné seznámení dítěte s jinou potravou. Problém vzniká u dětí, které příliš brzy dostávají kravské mléko nebo ovoce či vaječnou bílkovinu.