Článek
Pro představu, lékaři kliniky plastické chirurgie Perfect Clinic v roce 2012 použili tukové výplně více než čtyřikrát častěji než v předchozím roce. V loňském roce využili tuk při 51 operacích, oproti 11 z roku 2011. I když v celkovém součtu tyto zákroky tvoří necelá dvě procenta všech loňských operací kliniky, četnost využití podle odhadů v následujících letech určitě poroste.
„Tuk doplnil a v některých případech zcela nahradil některé výplňové materiály, ponejvíce obličejové, a je cenově příznivější. Takže jej určitě můžeme považovat za platný materiál budoucnosti,“ míní plastický chirurg Perfect Clinic Lukáš Frajer.
Tajemství tukových buněk
Pro využití v plastické chirurgii objevili lékaři tuk již na začátku 20. století, ale pracovat s ním, jako s biologicky aktivním a životaschopným materiálem, se naučili až nedávno. Zatímco silná tuková tkáň jako celek se velmi špatně hojí a obtížně uzdravuje, samostatná tuková buňka se totiž chová zcela odlišně.
„Pokud vyjmeme tukovou buňku samu o sobě, má naopak vhodné vlastnosti k přenosu do jiných partií těla, není biologicky nijak náročná a dá se s ní dobře pracovat. Ideální je proto každou buňku separovat a následně aplikovat mezi ostatní, aby měla možnost uchytit se, tedy napojit se na stávající cévní zásobení,“ popisuje Lukáš Frajer s tím, že neuchycené buňky tělo vstřebá.
To nejcennější na celém procesu přenosu tuku je jeho přirozený a relativně trvalý výsledek. „Předpokladem je ovšem správné provedení výkonu, což klade nároky zejména na chirurga, který musí mít praktické zkušenosti s touto technikou. Zcela rozdílné výsledky bude mít chirurg, který tuto techniku provádí jen doplňkově v rámci své praxe, a ten, kdo ji používá rutinně několikrát týdně,“ hodnotí rizika lipotransferu vedoucí lékař Perfect Clinic Roman Kufa.
Podobné vlastnosti jako kmenové buňky
Obrovská očekávání v plastické chirurgii stejně jako snad ve všech medicínských oborech budí výzkumy spojené s aplikací kmenových buněk. „Kmenové buňky (odborně STEM cell) jsou ty, které mají schopnost se po správném působení růstových a regulačních faktorů přeměnit na jakoukoliv buňku lidského těla," vysvětluje doktor Frajer.
"Takové buňky máme všichni v kostní dřeni a minimální množství jich cirkuluje v krvi. Jenže právě zde je naše poznání ještě v plenkách a pominu-li jejich využití v hematoonkologii, víme zatím málo o možnostech jejich klinické aplikace v jiných medicínských oborech, natož v plastice,“ dodává lékař.
Právě tuk ale obsahuje některé výjimečné buňky, které se svými vlastnostmi kmenovým buňkám podobají. „Na rozdíl od běžných tukových buněk jsou tyto tzv. preadipocity obdařené schopností dělit se, růst a projevovat větší životaschopnost. Přítomné jsou v každém lipoaspirátu (odsátý tuk při liposukci) a existují technologické postupy, jak je koncentrovat a obohacovat jimi aplikovaný tuk, a tímto znásobením si zajistit jeho větší viabilitu,“ popisuje plastický chirurg Frajer.
Tato procedura je bohužel velmi cenově náročná. Ovšem i bez ní stále platí, že v každém přenášeném tuku jsou tyto výsostné buňky přirozeně obsažené a zkvalitňují ho, i když bez garance stability. Úbytek pak bývá v desítkách procent.
Dárce? Pouze jednovaječné dvojče
Ovšem také využití tukových výplní má své limity. Je jím mj. fakt, že nelze použít tuk od dárce, ale pouze vlastní. „Důvodem je neidentická DNA a v jejím důsledku nepřihojení cizích buněk,“ říká další z plastických chirurgů Perfect Clinic, Jiří Paděra.
„Každá z buněk má na sobě antigeny, a pokud buňky nové tkáně nejsou v registru vlastních buněk, tak je okamžitě organismus napadne jako cizí. Pokud chceme tuto reakci potlačit, je třeba podávat imunosupresi, podobně jako u transplantace orgánů, což je u kosmetických indikací nepřijatelné mj. pro velká rizika pro organismus jako celek," pokračuje plastický chirurg.
Jedinou výjimkou je dárcovství mezi jednovaječnými dvojčaty, která mají shodnou DNA. I tuto operaci si již lékaři v Perfect Clinic v loňském roce vyzkoušeli. „Prováděli jsme zvětšení prsů tukem. U ženy, která toužila po plnějších ňadrech, ovšem chybělo dostatečné množství vlastního tuku k odběru. Pomohla jí její sestra - dvojče, které jsme tuk odebrali z břicha,“ uzavírá Jiří Paděra, který tuto operaci přímo prováděl.
