Hlavní obsah
Syndromu karpálního tunelu se říká myší nemoc, protože většinou vzniká při příliš dlouhé práci s počítačovou myší, kdy je navíc ruka v nesprávné poloze. Foto: Profimedia.cz

Pracujete před odjezdem na dovolenou nadoraz? A na počítači? Tak pozor na syndrom karpálního tunelu, který vám může dny volna hodně zkomplikovat.

Syndromu karpálního tunelu se říká myší nemoc, protože většinou vzniká při příliš dlouhé práci s počítačovou myší, kdy je navíc ruka v nesprávné poloze. Foto: Profimedia.cz
Myší nemoc řešte hned

Říká se mu myší nemoc, protože většinou vzniká při příliš dlouhé práci s počítačovou myší, kdy je navíc ruka v nesprávné poloze. Ženám přitom hrozí čtyřikrát častěji než mužům.

Pokud ho neléčíme včas, může dojít k nevratnému poškození ruky, které nám znemožní vykonávat práci. Jaké jsou první signály?

  • Mravenčení a brnění prstů nebo dlaně dominantní ruky. Je to podobný pocit, jako kdyby se nám nedokrvovala. „Často se objevují v noci a probudí nás ze spaní,“ vysvětluje František Picek, ortoped z ORP Centra v Praze. „Ale mohou se objevit i přes den, a nejen při práci, ale třeba i při telefonování, když držíme ruku delší dobu u ucha, tedy nahoře.“
  • Někdy se objeví ztuhlost zápěstí a nešikovnost. Věci nám častěji padají z postižené ruky, protože je nedokážeme tak pevně uchopit a ztrácíme v ní cit i smysl pro jemnou motoriku (třeba při zapínání knoflíků nebo nasazování náušnic).
  • Později může přijít i bolest jako důsledek zánětu. Někdy vyzařuje ze zápěstí až do lokte či do ramene, často nás vzbudí v noci. Postupem času ruka pobolívá i průběžně.

Co se to vlastně děje

Karpální tunel propojuje předloktí se zápěstím. Je to úzká štěrbina. Ze tří stran ji obklopují zápěstní kůstky, ze čtvrté strany na ni naléhá pevný zápěstní vaz. Tunelem vedou šlachy, které ohýbají prsty, ale také středový nerv, který se dál větví. Řídí některé svaly a zajišťuje cit v ruce.

„Když dojde k přetížení zápěstí, k otokům nebo vaz zbytní a stane se tužším, začne tlačit na tento nerv a u pacienta se objeví příznaky syndromu karpálního tunelu,“ říká doktor Picek.

Jinou příčinou může být i úraz v oblasti zápěstí. Případně stah svalů ovládajících zápěstí i ruku, k němuž dochází při poškození plotének nebo při útlaku nervů v oblasti krční páteře.

Syndrom karpálního tunelu (SKT) lze vytipovat třeba tak, že pociťujeme bolest, když ohneme zápěstí na 30 až 60 vteřin. Dalším signálem bývá bolest, když nám lékař poklepe prstem nad karpálním tunelem.

„Lékařům pomáhá v přesnější diagnostice SKT neurologické vyšetření, a hlavně přístrojová elektromyografie,“ upozorňuje lékař. „Ta změří vodivost nervů. Na základě výsledků potvrdí nebo vyvrátí, jestli dochází k útlaku středového nervu v karpálním tunelu, a zjistí i závažnost postižení. Podle toho stanoví lékař způsob léčby.“

Na obrázcích vlevo vidíme ruku, kterou ovládáme myš,ve špatné poloze, vpravo ve správné.

Foto: Profimedia.cz

Pozor při tesařině i zahradničení

Kromě práce s počítačem jsou rizikové i další činnosti:

  • Často opakované pohyby zápěstím, které ho přetěžují, například při tesařském řemesle.
  • Dlouhodobé a intenzivní využívání vibrujících nástrojů, třeba sbíječek.
  • Neustálé svírání kleští, nůžek a dalších nástrojů, dejme tomu při práci na zahradě.
  • Jednostranné pohyby, které děláme při psaní na klávesnici, při práci na pásu, při hraní na hudební nástroj apod.
  • Nemoc může být i důsledkem zánětu žil, vazů nebo úrazu.

Proč nemoc ohrožuje ženy víc

Na vznik SKT nebo na jeho zhoršení mají rovněž vliv hormonální změny, které souvisejí s menstruačním cyklem, těhotenstvím, klimakteriem nebo s užíváním hormonální antikoncepce.

V kombinaci s výše zmíněnými rizikovými faktory jsou důvodem, proč nemoc postihuje ženy výrazně častěji než muže. Víc se vyskytuje u těch s nadváhou, zhruba ve věku od 30 do 60 let.

Vyšší sklon k ní mají také diabetici, obézní, lidé postižení revmatoidní artritidou a pacienti, kteří chodí kvůli nemocným ledvinám na dialýzu.

Co s tím

  • Syndrom se léčí buďto konzervativně, nebo chirurgicky. Při prvním přístupu se lékaři snaží výrazně zmírnit zátěž ruky, například fixací ortézou. Vhodná je i podpěrka pod zápěstí při práci s myší, která pomáhá udržet ruku v lepším postavení. Pomoci může i práce s elektronickou tužkou místo myši. Zatěžuje ruku jinak, výhodněji.
  • Důležitá jsou i rehabilitační cvičení pod vedením odborníka, k tomu se někdy přidává ultrazvuk, elektrická nervová stimulace, hydroterapie a další podobné metody včetně akupunktury.
  • Z léků pomáhají hlavně ty s protizánětlivým účinkem a na zmírnění otoků, ale i na zmírnění bolesti nebo na uvolnění stažených svalů.
  • Záněty v nervových tkáních mírní vitamin B6 a enzym bromelin (obsahuje ho například ananas).
  • Pokud konzervativní léčba nemá potřebný efekt, přichází operace. Probíhá zpravidla v lokálním znecitlivění a trvá asi 30 minut. Lékaři proříznou příčný vaz v zápěstí a eliminují tak tlak na nerv a šlachy uložené v karpálním tunelu. Zákrok se dá dělat klasicky, z otevřeného řezu, nebo endoskopicky. To je šetrnější postup, po kterém se rána rychleji hojí.

„Chirurgická operace bývá nejradikálnějším, ale také nejúčinnějším způsobem léčby SKT,“ říká Picek.

„Po ní je dobré rehabilitovat a změnit své pracovní návyky tak, abychom operovanou ruku nezačali znovu nesmyslně přetěžovat.“

Může se vám hodit na Zboží.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků