Článek
Problémy se nejprve začínají projevovat na jednotlivých prstech - palci, ukazováčku a prostředníčku. Pokud jedinec hned při počátečních příznacích ruku nešetří, problém se může rozvinout, poté je často nutné jej řešit chirurgicky.
Syndrom karpálního tunelu může vzniknout např. po úrazu zápěstí, zánětu šlach a vazů nebo při dnes velmi častém chronickém přetížení zápěstí při nevhodné ergonomii práce s počítačem. Dost často se tak děje i u lidí pracujících s vibrujícími nástroji – se sbíječkami, bruskami, pěchovačkami, s motorovou pilou, pneumatickými kladivy apod.
Diagnostika se provádí pomocí metody EMG - elektromyografií a tedy měřením rychlosti vedení vzruchu nervem. Na základě výsledků se pak doporučuje léčba.
„V počátečních stádiích se nejprve zápěstí fixuje pomocí stahovacího obinadla, případně sádrové dlahy a podávají se léky na zmírnění otoku. Pro úlevu od bolesti je pak vhodné podávat na zápěstí led, který také urychluje hojení zánětu. Pokud to nepomáhá a problém se dál rozvíjí, pak je obvykle nutná operativní léčba, při které se uvolňuje vaz, který tlačí na nerv. Díky tomu dochází k postupnému obnovení funkce ruky,” vysvětluje chirurg ruky a zápěstí MUDr. Jan Zlatohlavý z EUC kliniky Kladno.
„Za nejšetrnější operativní metodu je považována endoskopie, při níž lékař provede řez v zápěstí, kudy zavede do dlaně speciální přístroj se zabudovanou kamerou, následně protne příčný vaz, pod kterým je nerv tísněn. Na rozdíl od otevřené operace se neporaní tkáně uložené nad vazem (svalovina dlaně, podkoží a kůže), a proto je hojení rychlejší,” dodává ortoped.
Jedinec se tak obvykle po týdnu až dvou vrací do zaměstnání. Při klasické operaci se tak děje až po 6-8 týdnech.
Odstranění jizvy po operaci
S každou jizvou po zákroku je zapotřebí pracovat, jelikož při porušení rovnováhy při jejím hojení může vzniknout tzv. patologická jizva. Všeobecně tedy platí, že čím dříve jsou jizvy léčeny, tím lepší efekt léčba má. To platí zejména o jizvách červených, které obtěžují svěděním a bolestivostí.
„Sutura (šev) rány by měla vykazovat co nejmenší napětí. Po vytažení stehů se doporučuje mechanická podpora jizvy po dobu 2-4 týdnů pomocí tzv. steristripů či náplasti. Preventivní efekt má i aplikace silikonových náplastí a gelů. Dále můžeme použít biostimulační laser, který má analgetické, protizánětlivé a biostimulační účinky a zlepšuje hojení ran a jizev,” upozorňuje korektivní dermatoložka MUDr. Jitka Chaloupecká z pražského Laserového centra Anděl.
Zhruba po 4-8 týdnech od operace může začít jizva tuhnout, tedy jevit znaky hypertrofie. „U hypertrofické jizvy doporučujeme tlakové masáže, silikonové gely, je možná intralezionální aplikace kortikosteroidů a ošetření pulzním barvivovým laserem. Jizvy je třeba vždy ošetřit několikrát,” dodává lékařka.
Včasné řešení jizvy ji může výrazně zlepšit, aby nebolela, nesvědila, nebyla vystouplá a červená. Odstranit jizvu, aby nebyla vůbec vidět, sice nelze, zmírnit ano.