Hlavní obsah

Infarkt může potkat každého

Novinky, das

Onemocnění srdce a cév postihují stále častěji lidi středního věku. Výjimečný není ani třicátník, kterého postihne akutní infarkt myokardu. Na vině je nezdravý životní styl - nedostatek pohybu, nevhodně složená strava, stres a u mladších lidí především kouření. Mezi rizikové faktory pak patří vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a genetika.

Foto: Profimedia.cz

Onemocnění srdce a cév postihují stále častěji lidi středního věku.

Článek

„Stále častěji se k nám do ordinací dostávají mladí lidé, se kterými jsme se dříve nepotkávali. Už dávno neplatí, že by se riziko akutního infarktu myokardu týkalo jen lidí starších šedesáti let. Právě naopak, onemocnět mohou i lidé krátce po třicítce,“ upozorňuje profesor Josef Veselka, přednosta Kardiologické kliniky UK 2. LF ve Fakultní nemocnici v pražském Motole.

Typickým pacientem je podle profesora muž ve středním věku, který je pod neustálým tlakem, žije ve stresu a nemá čas na to, aby se staral o své zdraví. Infarkt myokardu se samozřejmě nevyhýbá ani ženám, které jsou nejohroženější právě v období po menopauze, kdy jejich organismus přestanou ochraňovat hormony.

Nebezpečí infarktu

Při srdečním infarktu dochází k poškození srdečního svalu. Děje se tak v důsledku nedostatečného zásobení kyslíkem, protože přívodná céva je kriticky zúžená nebo zcela uzavřená. Pokud se pacientovi nedostane včas pomoci, může zemřít.

Proto je nutné, aby se mu dostalo co nejrychleji specializované péče. Náhle uzavřená tepna se musí uvolnit do šesti až dvanácti hodin.

„Jen tak je možné minimalizovat následky infarktu a pacienta vrátit co nejdříve a v co možná nejlepší kondici vrátit zpět do aktivního života,“ popisuje profesor Veselka. V Motole proto funguje 24hodinový program péče o pacienty s infarktem myokardu, díky kterému se nemocnému dostane odborného zásahu kdykoliv v denní či noční dobu. Česká republika se tak řadí mezi země, kde se pacientům dostane pomoci nejrychleji.

Změny v péči

Největší změnou v kardiologii oproti minulosti je právě dostupnost péče. V devadesátých letech běžně kardiologičtí pacienti čekali na vyšetření i půl roku a další měsíce na léčbu. „I když se o tom nemělo nahlas mluvit, pacienti byli selektováni často ještě před branami nemocnice. V praxi to znamenalo, že mnoho pacientů umíralo velmi rychle, mnohdy ještě dříve, než se dočkali na vyšetření,“ upozorňuje kardiolog.

V roce 1999 byl průměrný věk našich pacientů s infarktem 58 let, dnes je to o šest let více. Důvodem není to, že by celkově přibývalo starších pacientů, ale fakt, že se již pacienti neselektují a pomoci se dostává všem. „Dříve se k nám tito pacienti vůbec nedostali, dnes jsme schopni je nejen léčit, ale i výrazně zlepšit kvalitu jejich života,“ dodává.

Jak se vyhnout infarktu?
Pravidelně se hýbejte. Počítá se každá fyzická aktivita.
Vyhněte se přepalovaným tukům, uzeninám a tučnému masu.
Naopak jídelníček obohaťte o čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, libové maso a ryby.
Nekuřte. Pokud kouříte, snažte se co nejdříve přestat.
Nezapomínejte odpočívat. Nemusíte přece zvládnout úplně všechno.

Reklama

Související témata:

Související články

Syndrom zlomeného srdce není radno podceňovat

Syndrom zlomeného srdce, odborně nazývaný tako‑tsubo kardiomyopatie (porucha srdečního svalu), jež vyvolává obvykle silný emoční či fyzický stres, vůbec poprvé...

Výběr článků

Načítám