Hlavní obsah
Aby jmelí v době Vánoc vneslo do příbytku štěstí, musí být darované, ne kupované. Foto: Profimedia.cz

Řada bylin byla odjakživa spojována s magií a tajemstvím. I když se dnes k využití léčivých rostlin stavíme racionálněji, kouzelná atmosféra Vánoc si o připomenutí některých z nich přímo říká.

Aby jmelí v době Vánoc vneslo do příbytku štěstí, musí být darované, ne kupované. Foto: Profimedia.cz
Byliny opředené mýty

Jmelí pro štěstí

Podle legendy bylo jmelí kdysi stromem, z něhož byla vyřezána kolébka pro Ježíška. Po třiatřiceti letech však ze stromu vyrobili kříž, na kterém Ježíše ukřižovali.

Strom se prý hanbou scvrknul v malý keříček, který ani nemůže žít samostatně, takže parazituje na jiných stromech. Jeho pokáním však od té doby je, že přináší štěstí a dobro každému, kdo pod ním projde. A když se pod ním dva políbí…

Aby ale jmelí v době Vánoc vneslo do příbytku štěstí, musí být darované, ne kupované. Polibek pod ním zaručuje lásku na celý příští rok. Kulička utržená o Vánocích z darovaného jmelí a ukrytá pod polštářem by měla přivodit věštecký sen.

Léčivé i „čarovné“ účinky jmelí bílého byly popisovány už ve starověku.

Foto: Profimedia.cz

Léčivé i „čarovné“ účinky jmelí bílého byly popisovány už ve starověku. Na začátku 20. století vědci prokázali, že snižuje krevní tlak. Dále zlepšuje zvápenatění tepen, zpomaluje pulz a harmonizuje srdeční činnost ve stáří.

Výtažky z jmelí (v tinktuře, kapslích) jsou dobrou variantou pro prevenci mozkové příhody. K farmakologickým účelům se používají hlavně jmelové lístky, které se sbírají od prosince do února, ale i bílé bobulky. Ty jsou však jedovaté, ve vyšší dávce mohou způsobit křeče v břiše, střevech a silný průjem i s krví.

Navíc účinné látky ve jmelí velmi kolísají, proto je lepší zakoupit hotovou tinkturu.

Víno z jmelí: Asi 30 g jemně nařezaných lístků jmelí přelijte 1 litrem bílého vína. Nechte 10 dní louhovat na tmavém místě, poté víno přeceďte a pijte sedm dnů dvakrát denně před jídlem likérovou odlivku. Jmelové víno je omlazovacím elixírem pro srdce.

Pivoňka pro lásku a ochranu 

Už ve starověku byla pivoňka považována za královnu bylin. Věřilo se, že vznikla z měsíčního svitu, za noci vyzařuje světlo a chrání ovčáky i jejich stáda.

Bránila také úrodu před škodami, odháněla zlé duchy a zaháněla prý nejen divoké vichřice a bouře, ale i zlé čarodějnice. Proto ji lidé vysazovali v blízkosti domů, podobně jako mandragoru. Ostatně při vykopání prý stejně nesnesitelně křičela…

Už ve starověku byla pivoňka považována za královnu bylin. Věřilo se, že vznikla z měsíčního svitu.

Foto: Profimedia.cz

Staří Číňané ji milovali – dodnes je v Číně symbolem míru, stability, hojnosti i úspěchu. A také ženské krásy. Přináší prý štěstí i lásku. Však se také v Evropě ve středověku přidávala do nápojů lásky, které měly „krev rozpalovat“.

Korunní lístky se často užívaly v magických rituálech k uzdravení a k ochraně před zlými duchy. A to ne náhodou, k léčebným účelům je používána čínskou i evropskou tradiční medicínou a uznává ji i moderní farmakologie. Ostatně její název zní pivoňka lékařská.

Sušený kořen se doporučuje na astma, ledvinovou koliku, nemoci ledvin a uvolňování křečí různého původu. Čaj (či nálev) ze sušených okvětních lístků působí mírněji, ale má příjemnou chuť i vůni.

Pomáhá při kašli, proti křečím, účinně zmírňuje menstruační bolesti a harmonizuje silnou a nepravidelnou periodu. Také zklidňuje a prospívá zažívání, ledvinám i střevům, dýchacím cestám, tlumí bolesti.

Při sušení je důležité, aby si lístky zachovaly původní barvu, nesmí zhnědnout. Doporučuje se tedy sbírat květy kolem poledne a sušit ve stínu. Jednodušší je přípravky s pivoňkou koupit v bylinkářstvích nebo na internetu.

V sezoně si můžete udělat nálev i z čerstvé rostliny. Lucie Šefrna z Bylinkofestu doporučuje jeden středně velký omytý květ pivoňky zalít čtvrt litrem vroucí vody a nechat louhovat 10 minut. Popíjejte nescezené.

Mandragora nebezpečná a omamná

Pokřín obecný patří k nejtajemnějším magickým rostlinám a dříve se hojně pěstoval. Milovníci Harryho Pottera si jistě vzpomenou na nesnesitelně ječící kořeny mandragory s lidskou podobou, jež nakonec, poté, co dospěly, pomohly oživit osoby zkamenělé po pohledu baziliška.

Však také ve skutečném kořeni (podobně jako u ženšenu) můžete při troše fantazie uvidět obrysy lidského těla. Pověra pravila, že kdo kořen mandragory svévolně (bez rituálu) vykope, probudí a přitáhne zlé duchy.

Naopak rostlina pěstovaná u vchodu ochraňovala příbytek před zlými duchy. Bránila také vstupu nemocem a chudobě.

Pokřín obecný patří k nejtajemnějším magickým rostlinám. Dříve se věřilo v jeho doslova nadpozemské afrodiziakální účinky. FOTO: Profimedia.cz

Foto: Profimedia.cz

Řadí se do skupiny narkotických a halucinogenních bylin a obsahuje velké množství alkaloidů. Přestože může být při předávkování smrtelně jedovatá, věřilo se dříve v její doslova nadpozemské afrodiziakální účinky.

Kořen mandragory se doporučoval i na neplodnost žen a špetička se přidávala do vína, aby probudila lásku.

Kořen mandragory se doporučoval i na neplodnost žen a špetička se přidávala do vína, aby probudila lásku.

Foto: Profimedia.cz

Výtažky lidé získávali tak, že oloupaný kořen máčeli a vařili v octu nebo víně. Takto získaný extrakt způsoboval různě silné omamné stavy.

V antickém lékařství se zase používal jako anestetikum. Při vyšších dávkách působí jako sedativum a používá se jako prostředek na spaní. Ovšem experimentovat s mandragorou podomácku rozhodně nedoporučujeme ani my, ani odborníci.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků