Hlavní obsah

Alzheimer je jako závod s časem

Právo, Petr Veselý

Marně jsem hledal dálkový ovladač televize. Pak jsem zjistil, že jsem ho dal v zamyšlení úplně nesmyslně do lednice. Kdyby se mi podobné nehody stávaly častěji, mohlo by jít o signály Alzheimerovy choroby.

Foto: Profimedia.cz

Jógu, taj či a vůbec cvičení můžeme považovat za užitečnou součást prevence Alzheimerovy choroby.

Článek

Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence. „V ČR jí trpí přes 150 000 lidí,“ říká Doc. MUDr. Iva Holmerová, PhD., ředitelka Gerontologického centra v Praze 8. „Počet nemocných rychle roste. Jen za poslední dva roky přibylo deset tisíc nových případů.“ Odborníci odhadují, že v nejbližších desetiletích dosáhne rozměrů epidemie a bude zdraví lidí ohrožovat víc než srdeční infarkty nebo mozkové mrtvice.

Co je příčinou tohoto znepokojujícího jevu? Stárnoucí populace. Pravděpodobnost, že vás postihne demence, roste totiž s přibývajícími roky. Lidé v průmyslově vyspělých zemích se dožívají vyššího věku a to je jeden z důvodů, proč se počet nemocných rychle zvyšuje. Riziko ale zvyšuje také stres, špatná životospráva, cévy postižené kornatěním, cukrovka a další rizikové faktory, které jsou typické pro současný, ne příliš rozumný způsob života.

Ženy jsou ohrožené víc

Nemoc postihuje mnohem více ženy než muže. Něžné pohlaví tvoří dvě třetiny z oněch 150 000 nemocných. Může za to fakt, že se dožívají vyššího věku než muži, ale možná i další důvody. Příčiny, které vedou k vypuknutí nemoci, totiž ještě úplně nechápeme.

Věkovou hranicí, kdy začne významněji stoupat riziko, že onemocníte demencí, bývá 65 let.

Proto umíme její rozvoj jenom brzdit a mírnit některé její příznaky, ale neumíme ji vyléčit. Šance na co nejlepší efekty jsou na samotném počátku choroby. Té navíc obvykle předchází fáze mírné kognitivní poruchy, která většinou trvá několik let. Postižený však musí přijít za odborníky včas. Čím dříve mu lékaři nemoc diagnostikují, tím více obvykle dokážou její průběh zpomalit.

Nemocný se nevnímá

Signály demence si postižený člověk často neuvědomuje, vnímá je ale jeho okolí a jeho blízcí. Jsou to obvykle oni, kdo ho přesvědčí, že je potřeba zajít za lékařem. Když za ním přijdou pozdě, tedy ve chvíli, kdy se nemoc už hodně rozvinula, bývají šance na její efektivní léčbu výrazně menší. A léky často mají jen sporný efekt.

To bývá špatná zpráva pro nemocného i jeho blízké. Ne každý, kdo by to potřeboval, se dostane do specializovaného centra. Většinou se o něj stará někdo z rodiny. Starost o postiženého člověka ho ale obvykle vyčerpává. Psychicky, fyzicky i finančně. Někdy dokonce tak, že z toho onemocní. I proto je potřeba reagovat už na první signály potíží. Které to jsou?

Klíče od bytu našel v troubě

Stárnoucí člověk často něco hledá, ale zpravidla si vzpomene a věc najde. Člověk s kognitivní poruchou si nevybaví, co udělal, a věci, které postrádá, nachází na podivných místech. Třeba klíče od bytu nalezne v troubě. Někdy podezírá své blízké, že mu je tam schovali. Typické také bývá, že si pamatuje věci z dávné minulosti a rád o nich mluví pořád dokola, ale to, co udělal nebo řekl před chvílí, si vybavit nedokáže. Neumí říct, co měl k obědu nebo co dnes dělal.

Někdy se ptá na úplně banální otázky, které neustále opakuje. Může mít také problémy s vyjadřováním a pojmenováním věcí. Jeho řeč začne být strohá, věty někdy nedávají smysl a má problém se plynule vyjadřovat. Špatně se orientuje v čase a prostoru. Neví třeba, jaký je den, případně měsíc nebo rok.

Mění se i jeho chování a osobnost. Může být najednou agresívní, sobecký a nevrlý. Nebaví ho jeho oblíbené aktivity ani koníčky. Začne být pasívní a k určité činnosti je ho potřeba stále pobízet. Tyto a další potíže si navíc nepřipouští, cítí se zdravý.

Halucinace a bludy

V pokročilém stadiu choroby se u něj mohou objevovat různé halucinace a bludy. Zpravidla jde o situace, kterým člověk s demencí nerozumí, a proto na ně nepřiměřeně reaguje. Obviňuje blízké i cizí lidi ze lží, krádeží nebo spiknutí. Dokáže bloudit po bytě, jako kdyby se ocitl v neznámém velkoměstě. Chová se zmateně, neví, kde je, a někdy nepoznává své nejbližší.

Snadno se třeba stane, že odpadkový koš považuje za toaletu a vykoná do ní potřebu. Není možné ho nechat bez dohledu, protože někdy ani on sám netuší, co v příštím okamžiku provede. V pokročilém stadiu nemoci má problémy s chůzí, jídlem i s udržením moči a stolice. Opakuje jen několik málo slov, případně přestává mluvit úplně. Bývá úplně odkázán na péči druhého člověka.

Už z tohoto neveselého výčtu je zřejmé, proč je tak důležité zachytit demenci co nejdřív, kdy existuje slušná šance na to, že se nemoc podaří co nejvíc přibrzdit.

Co můžete udělat sami

Co pro sebe může udělat člověk, kterému lékaři diagnostikovali mírnou kognitivní poruchu? Nebo ten, kterému hrozí vyšší riziko nemoci, třeba proto, že ji měl jeho rodič?

Jezte chytře

Lékaři například doporučují těmto lidem užívat preparáty s ginkgo bilobou. Nejlépe takové, jejichž účinky dokládají studie (přípravky Tabokan, Tanakan apod.). Zlepšují prokrvení jemných cév a výživu mozku.

Bylo by však chybou upínat se pouze na ně. Lidé by se měli také zamyslet nad svým jídelníčkem. Řada potravin obsahuje látky, které jsou důležité pro činnosti mozku, jeho výživu a dobré fungování.

  • Například ryby, ořechy, lněná semínka nebo avokádo. Ty obsahují zdravé tuky (omega-3 NMK). 
  • Ve šťávě z granátových jablek, borůvkách a v dalších lesních plodech jsou antioxidanty. Ty brzdí stárnutí i kornatění tepen.
  • Káva nebo zelený čaj mají v sobě flavonoidy, které příznivě působí na cévy, ale podle studií má pozitivní efekt i rozumné množství kofeinu.

Tak bychom mohli dlouze pokračovat. Zajímavá je knížka Evy Filipové a psychiatra Jiřího Rabocha. Jmenuje se Jezte chytře. Najdete v ní seznam potravin, které příznivě působí na psychiku a činnost mozku. Ale také recepty na jídla, jež si z nich můžete připravit.

Trénujte mozek i tělo

Ovšem ani správný jídelníček není tím zázrakem, který vás zachrání. Stejně důležité je trénovat mozek. Zdaleka nejen pomocí křížovek nebo sudoku, jak se traduje. Užitečné jsou i speciální počítačové programy a hry. Stejně tak i interaktivní hry. „Důležité je, aby tyto aktivity byly co nejpestřejší,“ říká docentka Holmerová. „Aby se spolu s pamětí cvičily i další funkce mozku a jeho tvůrčí schopnosti, včetně schopnosti jednat a vycházet s lidmi.“ Nejlepší je podle ní to, pokud se člověk dokáže aktivizovat jak duševně, tak fyzicky.

Pokud ohrožený, ale i zatím zdravý člověk zkombinuje všechny tyto rady - tedy správnou skladbu stravy s fyzickým i duševním cvičením -, může si být jistý, že pro prevenci nebo oddálení vypuknutí nemoci udělal maximum.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám