Podle Kožíška je třeba přizpůsobit množství tekutin aktuální zátěži. V horku by člověk měl denně vypít v průměru tři litry, člověku se sedavým zaměstnáním, který jí převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli, stačí méně. Naopak člověk, který má příliš slanou i sladkou stravu s vysokým obsahem energie a intenzivně sportuje, potřebuje tekutin více.

Vhodnější než ledové nápoje je teplý čaj, pití by mělo mít pokojovou teplotu. Dobře osvěží i voda s kapkou citronu. Silně chlazený nápoj je vhodný pouze při horečkách a při přehřátí. Užívá se ale jen po lžičkách, aby se v ústech prohřál, nepije se celá dávka naráz.

Za 70 let života vypije člověk asi 40 000 litrů tekutin. Voda je pro chod organismu i duševní pohodu nezbytná. Zajišťuje látkovou výměnu a dobrou funkci ledvin, jimiž se z těla vylučují škodlivé látky.

Příznaky dehydratace a nadbytku tekutin

Příznakem nedostatku vody jsou podle Kožíška bolesti hlavy, únava, malátnost a pokles duševní i fyzické výkonnosti. Ztráta tekutin na úrovni dvou procent tělesné hmotnosti snižuje výkon o 20 procent. Při pětiprocentní dehydrataci již hrozí přehřátí, oběhové selhání a šok.

Při nedostatku tekutin cítí člověk žízeň, sucho v ústech, má oschlé rty a jazyk, malé množství tmavě žluté moči, tendenci k zácpě, škytavku po jídle, tlak v okolí žaludku a suchou pokožku.

Při nadbytku tekutin člověk často močí, zvláště v noci, více se potí i v klidu a za běžné venkovní teploty, má vlhké ruce či nohy. Nadbytek tekutin lze ověřit jednoduchým testem - stisk prstem vzadu uprostřed lýtka je bolestivý.

Tekutiny by lidé podle Kožíška neměli doplňovat limonádami, kolovými a energetickými nápoji a nektary, měli by je pít jen v omezeném množství. Důvodem je cukr, který zvyšuje pocit žízně a dodává tělu prázdné kalorie. Nepříznivě mohou podle odborníka působit i umělá sladidla, některá zvyšují chuť k jídlu. Oxid uhličitý a ochucovadla poškozují zubní sklovinu a kofein zvyšuje tvorbu moči, takže odvádí vodu z těla.