O víkendu je většina lidí zvyklá relaxovat. Proto i organismus bývá zatěžován minimálně. Napětí a stres stoupá již v neděli večer. Mnoho lidí začne přemýšlet o problémech, které ho v nastávajícím týdnu čekají. Nervová soustava pracuje na maximum a tělo ovládá stres či nadměrná úzkost. Někteří lidé dokonce v noci z neděle na pondělí nemohou spát.

"V pondělí, mezi šestou a desátou ranní, se nebezpečí infarktu znásobuje," upozorňuje šéf koronární jednotky jedné madridské nemocnice Héctor Bueno. Na vině jsou stresové hormony katecholaminy, které se objevují s prvním denním světlem. A stejné je to s úrovní adrenalinu, dodává.

Co se to děje se srdcem, že může způsobit nečekanou smrt?

I když to pro vědce ještě není definitivní, odpověď tkví ve vnitřku artérií, které tento sval živí. Srdce je stroj velikosti pěsti, který udeří 100 000krát za den (asi 3,5 miliardkrát za celý život) a přečerpá 7571 litrů krve do všech koutů organismu. Ve většině případů k infarktu dochází, když cystový povlak (cholesterol a minerály přilepené ke vnitřním stěnám srdečních cév) zakryje žílu či artérii a způsobí odumření nebo nekrózu části srdečního svalu.

Může to také záviset na některých hormonech, jako je kortizol, nebo na podnětech pocházejících z autonomního nervového systému, jejž nemůžeme svou vůlí kontrolovat. Pak dochází k arytmiím s těžkými následky.

Věk na to přílišný vliv nemá. "Jsou lidé ve věku od 35 do 40 let, kteří se již sestkali se srdeční slabostí při pondělku. Každopádně to hodně závisí na rytmu života, jaký vedeme, i na jiných těžko změřitelných faktorech, jako je například dobrá nálada nebo deprese," vysvětluje kardiolog Francisco Ortigosa.

Úzkost a pernamentní stres nás nejvíce ohrožují

Mladí lidé, kteří žijí v permanentním stresu, by měli snížit tempo. Skupina italských kardiologů prokázala spojitost mezi psychickým stresem a infarktem. U obětí srdečních chorob zkoumali vliv deprese a rodinných a pracovních frustrací, dále příslušnosti k jisté společenskoekonomické úrovni. Nakonec tým lékařů z milánské nemocnice dospěl k závěru, že "psychický stres je jeden z faktorů, které přispívají k růstu nebezpečí infarktu, a to zejména u lidí mladších 50 let, a hraje zásadní roli v polovině případů v této věkové skupině". Získané výsledky tedy znovu prokazují, že úzkost a nespokojenost jsou určující při onemocnění kardiovaskulárních nemocí.

Mohou tu být ale také jiné důvody. Některé studie zjistily, že srdeční záchvaty narůstají v pondělí i u lidí, kteří odešli do důchodu a nemusejí se tedy obávat pracovního stresu. Nechybí rovněž odborníci, kteří s větším nebezpečím srdečního problému spojují dlouhý odpočinek či přemíru alkoholového opíjení skrz víkend.