Deprese bývají často chronické, někdy velmi omezující onemocnění. Pokud se včas začne léčit, vývoj nemoci má lepší prognózu. Přesto až pět procent všech nemocných spáchá dokonanou sebevraždu. Velká většina nemocných ale trpí lehkou nebo středně těžkou formou deprese, kterou díky moderní medicíně dokáží léčit i praktičtí lékaři.

Deprese může být i skrytou příčinou nemocí, které se nedaří léčit. Často deprese zhoršuje průběh dalšího chronického onemocnění a zkracuje dobu života. 

Prvotní příznaky onemocnění bývají značně individuální. Mezi nejčastější příznaky patří apatie, ztráta motivace, vnitřní neklid, pocit prázdnoty, chybějící smysl života, pocit viny, občas agresivita či neschopnost se soustředit. U některých lidí se dostavují i tělesné potíže, jako jsou poruchy spánku, žaludeční nevolnost, bolesti hlavy, bušení srdce či pocit na omdlení.

Muži i ženy prožívají depresi odlišně

Podle odborníků deprese u mužů bývá rozpoznána mnohem později než u žen. A je to především způsobeno výchovou mužů v naší společnosti. Podle společenských mýtů by muži měli být silní, tudíž depresi považují za slabost a věří, že ji překonají sami.

Depresivní muži bývají zvýšeně agresivní, mají tendenci chovat se riskantněji např. za volantem. Někteří muži trpící depresí jdou do hospody, jiní zůstávají déle v práci, další sedí doma, nic nedělají a jen přežívají. K lékaři je mnohdy přivedou až jejich partnerky. Bohužel kvůli pozdnímu rozpoznání nemoci přichází i pozdě samotná léčba.

Depresivní ženy se často stáhnou do ústranní, jsou úzkostné, často obviňují samy sebe, vše odkládají, nadměrně spí, více, či naopak méně jedí. Snadněji než muži ale připustí, že nejde o slabost, ale o nemoc, kterou je nutné léčit.

Muži čtyřikrát častěji spáchají dokonanou sebevraždu. Ženy se častěji o sebevraždu pokusí.

Léčba deprese

Depresi provází snížená hladina hormonů v mozku (zejména serotoninu), které přenášejí impulzy. Moderní léčebné prostředky tyto hormony dokáží snadno nahradit. V současné době již existují takové preparáty, které mají velmi rychlý nástup účinku a mnohem méně vedlejších účinků. U některých lehčích forem deprese dokáže pomoci i alternativní medicína, např. akupresura, reflexterapie či třezalkový čaj.

Na vznik deprese má vliv i počasí

Velmi častými spouštěči deprese můžou být i změny počasí často doprovázené nedostatkem světla.  Podle odborníků počasí dokáže vyvést z rovnováhy i jinak duševně zcela zdravého člověka.

Velké množství depresí bývá zaznamenáno na podzim. Podle odhadů trpí dokonce až každý desátý člověk během podzimu sezónní depresí. Ovšem asi nejkritičtější období bývá na jaře. V tomto čase přichází dle ředitele Psychiatrické léčebny v Bohnicích Ivana Davida k psychiatrům až o 20 procent pacientů více, navíc je zaznamenán nejvyšší počet sebevražd. Naopak nejoptimističtějším obdobím bývá léto. V létě bývají lidé mnohem více aktivní a radostní.

Podle Českého statistického úřadu se nejvíce sebevražd stává v dubnu, kdy jejich počet v letech 1996 až 2003 překračoval roční průměr o 15 procent. Nad průměrem se udržoval od března do června. 

Celkově loni z různých důvodů ukončilo z vlastní vůle život 1583 osob, z toho 1286 mužů. Je to více lidí, než kolik jich zahynulo na silnici.

Jako prevence poslouží aktivní životní styl

Člověk má žít zdravě, tvrdí odborníci. Má se zajímat o své okolí, pěstovat koníčky a nepřestávat vykonávat své pracovní povinnosti. Dovolené na horách či jarní výlety za sluníčkem jsou určitě zdraví prospěšné. Kdo je citlivý na nedostatek slunečního světla, měl by si pořídit speciální lampu s intenzivním bílým světlem a zapnout si ji v ranních hodinách. Někde pomáhá i solárium. "Aktivita a komunikace člověku pomáhá. Nejhorší je stáhnout se do kouta a snažit se nedělat nic," uvedl Raboch.