"Budoucí či čerstvé maminky oproti ostatním lidem potřebují dvojnásobné množství jódu. Dospělý člověk by měl zkonzumovat asi 150 mikrogramů denně, zhruba toto množství obsahuje například 100 gramů uzené makrely či půl litru mléka," říká Lydie Ryšavá ze Státního zdravotního ústavu.

Velké množství jodu obsahují mořské produkty. Jeho největším zdrojem je ale pro suchozemce obohacená jedlá sůl, do které se přidává již od padesátých let. Jód je také součástí mléčných výrobků, zvířata jej konzumují s krmivem. Obdobně je uměle dodáván i do některých lidských potravin - například dětských přesnídávek či sirupů.

lga Hníková z kliniky dětí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady upozornila na to, že by lékaři měli maminkám nutnost přísunu jódu připomínat. Řadě z nich totiž radí omezit sůl. Ženy by proto měly vyvážit toto omezení vyšší konzumací ryb či mléčných výrobků nebo potravinových doplňků.

Podle Hníkové nedostatek tohoto prvku v některých regionech v Česku u novorozenců přetrvává. Lékařka to přičítá malé osvětě v některých porodnicích.

Nedostatek jódu snižuje tvorbu hormonu štítné žlázy, která samostatně funguje již před narozením. Způsobit může například poruchy růstu či nervové soustavy. Dobrý přísun jodu by měly mít také malé děti v době, kdy se rozhoduje o jejich budoucích intelektuálních schopnostech, a dospívající mládež. Na celém světě trpí jeho nedostatkem až 800 miliónů lidí.