Zatímco při cukrovce prvního typu se v těle diabetika netvoří vlastní inzulin a pacient si ho celoživotně musí aplikovat, při cukrovce druhého typu je v těle nemocných porušen účinek inzulinu a jeho uvolňování. Pacient může být zpočátku léčen dietou a režimovými opatřeními, pak následují léky a inzulin. První typ cukrovky postihuje asi sedm procent pacientů.

Jestliže jsou v tomto genu zároveň tři mutace, zvyšuje se o 50 až 70 procent riziko vývoje obezity v dětství, pak obezity v dospělém věku a posléze i cukrovky druhého typu.

Zjištění vědců otevírá nové perspektivy pro pochopení diabetické obezity, pro její prevenci a léčbu.

Nové možnosti léčby

V Evropě má téměř třetina dětí nadváhu, a pokud se proti tomu nic nepodnikne, většina z nich bude v dospělosti obézní, uvádějí vědci. U téměř poloviny z nich se posléze rozvine cukrovka a délka jejich života bude kratší než u jejich rodičů.

Nedostatečný pohyb a špatná výživa jsou příčinou na kolektivní úrovni, ale na individuální úrovni hraje dědičnost významnou roli.

Na základě genomu 115 francouzských rodin vědci lokalizovali oblast chromozomu 6, kde se nachází gen ENPP1. Objev genu diabetické obezity by měl umožnit specifickou léčbu odlišující se od těch, které se používají při obezitě způsobené nestřídmostí.