Přestože dnes už každý ví, jak moc jsou pro naše zdraví nebezpečné ultrafialové paprsky, mnozí lidé tato rizika stále podceňují. Asi nejviditelnější je to právě na dovolených.

Někteří lidé v touze po maximálním opálení používají nejen přípravky s minimální ochranou, ale také dokážou ležet na slunci od brzkého rána až do západu slunce, jen aby vstřebali co největší množství slunečních paprsků a byli „krásně” opálení.

Že s nimi není opravdu něco v pořádku, nejlépe poznáte, jakmile se zhorší počasí a slunce se schová za mraky. Jejich nervozita začne stoupat. Některé z nich začne přepadávat úzkost, jiné podrážděnost vůči sobě i okolí.

Jakmile období bez slunce trvá déle než několik hodin, pak se snadno může stát, že se u jedinců začnou objevovat stejné obtíže jako při abstinenci každé jiné závislosti. Joel Hillhouse ze státní univerzity ve východním Tennessee tanorexii dokonce přirovnává k závislosti na heroinu.

„Nejsme na stejné úrovni jako u silných drog, ale počet závislostí na opalování roste. Jde o chorobu, která je součástí nezdravého úsilí o image a kultu výkonnosti,” vysvětluje pro francouzský týdeník L´Express odborník. Stejně jako anorektik si pořád myslí, že je příliš tlustý, tak i tanorektik má pocit, že nikdy není dost opálený.

Podle odborníků k závislostem na slunci dochází i proto, že vystavování organismu ultrafialovým paprskům zvyšuje o 30 až 50 procent tvorbu beta-endorfinu, psychotropní látky stejné povahy, jako je morfin nebo heroin.

„Přítomnost této látky může částečně vysvětlovat atraktivnost slunečních paprsků,” vysvětluje ve své studii profesor a dermatolog David Fisher. Pokus realizovaný na myších umožnil identifikovat proces spojující vystavování pokožky ultrafialovým paprskům se syntézou látky působící na nervový systém, beta-endorfinu, který vede k reakcím pozorovaným při podávání opiátů, včetně závislosti.

Těžší forma závislosti a nebezpečná solária

Někteří lidé potřebují být opálení jak v létě, tak v zimě. Jedná se o těžší formu závislosti. Většina z těchto lidí tak vyráží za sluníčkem i v průběhu zimy. Mnohem horší podle odborníků ale je, pokud navštěvují solária. Podle nich totiž právě návštěvy v soláriích mohou za každoroční navýšení počtu lidí s tanorexií.

Jak ukazuje na svém příběhu i devětadvacetiletá Morgane, která poprvé navštívila solárium ve dvaceti a velmi záhy v něm našla zalíbení, že do něj začala docházet pravidelně. „Je to tak trochu jako cigareta, víme, že je to špatné, ale nedokážeme s tím přestat,” vysvětluje.

Aby se takový člověk zbavil závislosti na opalování, je zapotřebí terapie. Důležité jsou důraznější preventivní kampaně. Hodně se mluví o rakovině kůže, zároveň je ale třeba přihlížet i k četným poruchám, které mohou způsobit závislost na opalování, včetně psychických poruch a příznaků předčasného stárnutí pokožky.

První krok učinily Brazílie a Austrálie: rozhodly se zakázat solária. V současné době po zákazu solárií volají i další zdravotnické instituce z celého světa.

Urychlení stárnutí 

UVA a UVB záření se také spolupodílí na vzniku oxidačního stresu, při němž se zhoršuje tvorba volných radikálů, molekul, které útočí přímo na kožní buňky, kde oslabují pevnost buněčné struktury a spouštějí chemické procesy, jejichž výsledek se navenek projevuje jako předčasné stárnutí.

Pleť postižená oxidačním stresem rychleji ztrácí vláhu a barevnou jednotnost, ochabuje, působí zanedbaně a unaveně. Je také náchylnější ke vzniku vrásek, zejména kolem oblasti očí, úst a čela, a to často již před třicítkou.

Pokud tedy už v mladém věku nechcete působit jako stará vrásčitá babička, pak byste se svou závislostí na slunci měla začít něco dělat, minimálně používat přípravky s vysokými UV filtry.

Může se vám hodit na Zboží.cz: