Z šetření, které provedla vedoucí aktivizačního oddělení Domova pro seniory v Sokolnicích Eva Stiborová mezi 645 žáky základních a středních škol, mimo jiné vyplývá, že třetina malých školáků se s rodiči o babičce a dědovi nebaví, 50 procent středoškoláků seniorům vytýká, že pracují, 44 procent z nich věří, že bydlení seniorů řeší domovy důchodců, naopak jen 10 procent že rodina. Zato 48 procent ví, že důchody se vyplácejí z daní.

Otřesné sdělení

„Při jedné z návštěv v domově přišly děti popřát našim seniorkám k Svátku matek. Poté co jim zazpívaly a zarecitovaly v odpočinkovém koutku na chodbě, jsem projevila přání, aby navštívily i seniorky v pokojích. Dozvěděla jsem se, že ‚někteří rodiče si nepřejí, aby děti viděly seniory ležící v postelích na pokoji‘. Toto sdělení mě ohromilo,“ říká Eva Stiborová.

„Nezlobím se na učitele a mám pochopení pro jejich snahu nedostat se do konfliktu s rodiči, na druhé straně jako člověk pracující v sociálních službách nechápu a naprosto nesdílím postoj, který tabuizuje stáří a staré lidi obecně.“

Podle ní a dalších odborníků, kteří se seniory pracují, je právě tento postoj předávaný rodiči dětem jedním z hlavních důvodů, proč si k sobě generace tak těžko hledají cestu.

Sociolog doktor Zdeněk Papoušek tvrdí, že ti mladí, kteří zažili babičky a dědečky v rodinách, nemají problém starší generaci přijímat.

S diskriminací se setkala desetina seniorů

„Senioři jsou ohroženi sociálním vyloučením více než mladší lidé. S diskriminujícím chováním se setkal každý desátý senior. Nejčastěji řeší problémy v MHD, v čekárnách u lékaře a také zaznamenáváme stížnosti na slovní napadání ze strany mládeže,“ zmiňuje Jakub Carda, ředitel Společně, o. p. s., která se stará o seniory prostřednictvím Senior Pointů.

„Bariéra mezi seniory a mladými lidmi roste v podobě vzájemného nedorozumění, které má někdy až agresivní projevy. Často narážíme na to, že mladí lidé staršími pohrdají, vnímají je jako někoho, kdo zabírá místa v tramvaji, jako přítěž, která stojí peníze. Na rozdíl od asijských zemí nám chybí úcta a respekt ke stáří a situace se neustále zhoršuje. Senioři se cítí ve ‚světě mladých‘ ztraceni, sami a nepotřební,“ pokračuje Jakub Carda s tím, že právě rozhovory se staršími lidmi před 11 lety přiměly spolek Společně, o. p. s., aby rozjel projekt Senior Pointů – míst, kde senioři nalézají útočiště a dočkají se pomoci a sociálního kontaktu.

V současnosti jich funguje 34, do konce roku přibudou další dva. Lidé se sem nejčastěji chodí poradit, jak na mobilní telefon a další techniku, řeší bydlení, ale úplně nejvíce ocení, že se s nimi někdo baví.

„Když mluvím s dětmi o tom, jak někteří senioři žijí, jak si povídají s televizí, mají slzy v očích. Když děti kritizují jejich honbu za slevami v obchodech, neuvědomí si, že je to třeba proto, aby jim o víkendu mohla dát babička stovku. Je třeba o tom mluvit,“ dodává Stiborová.

Průměrný věk se zvyšuje

Průměrný věk v Česku se zvyšuje, od roku 1990 se protáhl o více než pět let a osm měsíců. Muži se průměrně dožívají téměř 76 let, ženy pak téměř 82.

Na negativní postoj až dvou třetin Čechů k seniorům poukázal též průzkum statistického úřadu Evropské unie Eurobarometr, který srovnal vnímání české populace ve věku 55+. Odpovědi porovnal s průměrem členských států EU a Německa.

Zatímco v ČR 54 % dotazovaných vnímá populaci 55+ zcela negativně, v EU je to pouze 28 procent a v Německu dokonce jen 19 procent.