Čím nám plísně reálně hrozí? Na internetu kolují hrozivé příběhy o lidech, kterým se dostaly do plic spóry plísní a vyvolaly u nich tak masívní zánět, že na něj zemřeli. Realita je méně dramatická.

Pokud se spóry, tedy výtrusy, kterými se plísně množí, vyskytují ve vzduchu ve vysokých koncentracích, mohou je lidé vdechnout do plic. A za určitých okolností pak někdy dojde k tomu, že člověk dostane zápal plic. Ten bývá záludný tím, že na něj běžné léčebné postupy nemusejí zabírat. Obvykle chvíli trvá, než lékař přijde na to, že se nejedná o infekci způsobenou bakteriemi nebo viry, ale plísněmi.

Je otázka, jak se organismus postiženého člověka vyrovná se zánětem a dalšími komplikacemi, než doktor nasadí lék, který je zlikviduje.

„Naštěstí nejde o jev nijak častý, spíš ho můžeme označit jako hodně výjimečný,“ vysvětluje RNDr. Kateřina Klánová, CSc., ze Státního zdravotního ústavu.

Problém pro astmatiky

„Mnohem častěji se stává, že plísně a jejich spóry člověka podráždí nebo vyvolají alergickou reakci,“ vysvětluje doktorka Klánová. Třeba odstartují kašel, případně zánět vedlejších nosních dutin. Nebo podráždí průdušky a plíce, případně v nich vyvolají zánět.

Vzácností není ani to, že zhorší astma nebo u disponovaných jedinců přímo vyvolají astmatický záchvat. Plísně, kterým se daří, produkují také těkavé látky. Ty obvykle vnímáme jako typický plísňový zápach. Tyto látky mohou dráždit sliznice dýchacích cest, ale také oči, sliznice v nose a v krku. Někdy způsobí i bolesti hlavy a podráždění pokožky, která zarudne nebo se na ní objeví ekzém.

Nejohroženější skupiny

Určitý druh těkavých látek je vážně podezřelý z toho, že vyvolává rakovinu. Alespoň k tomu docházelo při pokusech s laboratorními zvířaty. Potvrdit toto podezření na pokusech s lidmi není samozřejmě možné z etických důvodů. Proto hygienici nabádají lidi pro jistotu k tomu, aby dlouhodobé problémy s plísněmi nepodceňovali a snažili se je co nejdřív řešit.

Ohrožené skupiny:

  • Zvýšené riziko potíží vyvolaných plísněmi (a zejména jejich spórami) hrozí alergikům nebo lidem se sníženou imunitou.
  • Dále také dětem a starším lidem.
  • Ohroženou skupinou bývají kuřáci a pacienti, které trápí chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).
  • Ale také těžcí kardiaci a diabetici, pro které představuje jejich rozvinutá choroba značnou zátěž.
  • A podobné to bývá i u onkologických pacientů.

Další možné příčiny

Nejlepší obranou proti plísním je sucho. V tom se jim moc nedaří. Jinak je pro ně ideální teplota kolem 25 °C, ale některé z nich se dokážou množit i pod 10 °C, proto je najdeme také v lednici. Pro úspěšnou existenci však potřebují hlavně vlhko.

To je důvod, proč se jim daří hlavně ve špatně odvětraných koupelnách nebo kuchyních. Ale i v místnostech s plastovými okny. Ta jsou výborná na udržení tepla, bohužel ale zároveň často udržují i přílišnou vlhkost. Jejich výrobci se snaží nabízet typy s mikroventilací. Ta však nemusí stačit. Signálem, že je v místnosti vysoká vlhkost vzduchu, bývá to, že se páry srážejí na oknech.

Kromě plastových oken bývá často problémová i digestoř, která neodvádí výpary z plotny ven, ale pouze žene vzduch přes pachový filtr zpět do místnosti. Dalším zdrojem plísní může být i špatně ošetřovaná klimatizace.

V každém případě je nutné plísně v bytě či v domě okamžitě likvidovat. Jak, to závisí na mnoha okolnostech. O výhodách a nevýhodách různých řešení se dozvíte víc na www. plisne.com.

Řadu užitečných rad najdete v informačních materiálech Státního zdravotního ústavu. Jsou na www.szu.cz. Do vyhledávače napište: plísně, pak klikněte nahoře v liště na Soubory ke stažení. S odborníky z Krajských hygienických stanic nebo Státního zdravotního ústavu se také můžete poradit o racionálním řešení svého problému.

Přípravky s chlórem, pro i proti

Lidé rádi používají na likvidaci plísní přípravky typu savo. Ty obsahují chlór. Je pravda, že účinkují razantně a tmavé nebo černé stěny rychle vybělí. Z dlouhodobého hlediska už tak výhodné nejsou. Částečně totiž zadržují vlhkost ve stěnách a zvyšují pravděpodobnost opakovaného vzniku plísní.