Podobná operace je jednou z mála provedených v tuzemských nemocnicích. Brněnští lékaři se pro ni rozhodli i proto, že výrazně kratší noha by pro muže znamenala takřka neřešitelné zdravotní problémy. Při zákroku tým vedoucího lékaře Kliniky úrazové chirurgie Milana Krtičky pacientovi voperoval do postižené končetiny tzv. rostoucí hřeb.

Prodlužování hřebu přitom podporuje samotný pacient speciálním cvičením. „Díky postupnému a velmi pomalému růstu končetiny dochází ke stimulaci a novotvorbě kosti v místě prodlužování. Můžeme tedy říci, že u našeho pacienta dojde k prodloužení jeho končetiny do požadované délky za 30 až 40 dní od provedeného zákroku,“ popsal zákrok Krtička.

Důležitá rehabilitace a cvičení

Hned po operaci musel muž začít s aktivní rehabilitací, tedy s nácvikem chození o berlích a posilováním svalů nohy. Po pěti dnech od operace se začíná se speciálním cvičením pro aktivaci růstu hřebu.

„Aby celý proces probíhal úspěšně, budeme pětkrát denně monitorovat pomocí speciálního přístroje, zda růst hřebu probíhá zdárně, tedy o jeden milimetr za 24 hodin. V případě, že bude růst pomalý, pak bude nutné, aby častěji prováděl dané pohyby, a naopak, pokud bude rychlý, bude muset ubrat na aktivitě,“ konstatoval operatér.

I když by noha měla dorůst za přibližně měsíc, muž ještě nebude mít úplně vyhráno. „Plné zhojení prodloužené stehenní kosti nastane až za tři měsíce od operace. Po této době, bude-li vše probíhat standardně, můžeme říct, že léčba byla úspěšná, a pacient bude moci končetinu plně zatížit,“ upozornil Krtička.

Čtvrt miliónu za hřeb

Nejkomplikovanější na celé akci byl podle lékařů její samotný počátek, spočívající ve vyjednávání se zdravotní pojišťovnou o proplacení hřebu, který přijde na přibližně 250 tisíc korun.

„Samotný operační zákrok trvá přibližně dvě hodiny. Nejtěžší byl asi primární krok, kdy musíte přesvědčit zdravotní pojišťovnu pacienta, že daný operační zákrok má smysl, a tedy je dobré ho plně uhradit. Cesta k tomu byla docela komplikovaná a vyžadovala poměrně velké úsilí pacienta, ošetřujícího personálu, pracovníků oddělení zdravotních pojišťoven i ekonomického úseku naší nemocnice,“ přiznal Krtička.

Náročnost vyjednávání souvisela i s tím, že podobné zákroky jsou výjimečné, neboť dospělých pacientů s poúrazovým zkrácením nohy není mnoho. „A také si nejsem jist, že všichni jsou odhaleni a dostane se jim možnosti absolvovat námi provedený operační zákrok,“ upozornil lékař.