Čaj pro radost

Řecké slovo „thymos“ znamená sílu, mužnost. Už vojáci v antice před bojem využívali koupele s tymiánem a mateřídouškou, aby dodali tělu sílu. Jistě šlo i o odvahu, povzbudivý vliv těchto bylin na psychiku tu určitě sehrával významnou roli.

Do oblasti psychiky míří také hlavní působení mateřídoušky. Čaj z jejích lístků a květů dokáže navodit duševní pohodu, pocit svěžesti, radosti. Pomáhá také proti kašli a zklidňuje žaludek. Ostatně, i to souvisí s duševním rozpoložením. Vždyť nemoci žaludku, od pocitů nervozity až k vředům, bývají důsledkem stresu, obav, depresí.

S tymiánem má společné antiseptické účinky. Podobně jako odvar z tymiánu tak i čaj z mateřídoušky dezinfikuje ústní dutinu a hojí různá poranění, afty, dásně i zubní váčky. Podporuje také trávení, může se stát účinnou součástí léčby nemocí z nachlazení. Odvar hojí také pleť trápenou akné i další kožní nemoci.

Pozor, je chráněná

Mateřídouška dříve rostla velmi hojně, dnes se s jejími světle fialovými kvítky setkáváme už méně často. Obvykle zavoní na slunných a kamenitých místech s dostatkem vápencové nebo suché půdy, na lesních pasekách, na vřesovištích a po dostatečně prosluněných okrajích lesů.

Ve volné přírodě je zakázáno ji sbírat, ideální je získat v dobrém zahradnictví sazeničky a pěstovat si ji v truhlíku či na skalce.

Voňavá kuchyně

  • Kvítky i lístečky mateřídoušky jsou silně aromatické, proto s nimi pracujeme velmi opatrně. V malém množství dodají pokrmům báječnou, jemnou vůni.
  • Hodí se například k ochucení bylinkového másla, které pak podáváme k pečivu i pečené drůbeži či k rybám.
  • Dobře dochutí také smetanové omáčky k těstovinám.
  • Zajímavé experimenty se nabízejí ve sladkých pokrmech, v dezertech s ovocem.
  • Vynikající je kombinace s čokoládou, například v domácích čokoládových pralinkách vytváří mateřídouška v harmonii s kakaovou složkou naprosto jedinečnou chuť a vůni.

Naše tipy

Květy a lístky této bylinky sbíráme v době květu nejlépe po poledni, za slunečného počasí, kdy se nejvíce rozvíjejí aromatické silice.

Nať se seřezává asi 5 cm nad zemí. Suší se na sítech ve slabých vrstvách, ne na přímém slunci. Teplota by neměla překročit 35 °C.

Mateřídouškový olej

Čerstvě natrhané kvítky a lístečky nasypeme volně do láhve a zalijeme panenským olivovým olejem tak, aby hladina sahala asi tři centimetry nad bylinky. Necháme stát 14 dní na teplém místě.

Jako lék poslouží mateřídouškový olej například při kašli a bolesti v krku anebo k natírání pokožky. Je vhodný i k masážím pro pacienty po mrtvici, při obrně, svalových potížích i na proleženiny.

Zázračný polštářek

Polštářek naplněný směsí sušených bylinek pomáhá při rýmě, zánětech dutin i trojklanného nervu. Směs se skládá z mateřídoušky, řebříčku a heřmánku.

Čaj proti kašli i pro klidné spaní

Čajová lžička sušené natě se zalije šálkem vroucí vody a nechá se 15 min. louhovat. Popíjí se 2–3x denně při nemocech z nachlazení nebo před usnutím pro klidný spánek. Sladí se medem.

Mateřídouškové máslo

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Suroviny: 1 l smetany 33%, 3 lžičky čerstvých nebo 1 lžička sušených lístků mateřídoušky, sůl a pepř podle chuti

Postup: V hrnci zahřejeme smetanu, přidáme bylinky a mírně táhneme 30 minut. Pak smetanu necháme dobře vychladit. Přelijeme přes sítko.

Nalijeme do šlehače na šlehačku (mixer s násadou) a pomalu šleháme. Nejdříve se nám udělá šlehačka, která se pomalu začne měnit v granulky másla. Když se máslo odpojí úplně od zbytku tekutiny, celý obsah nalijeme do utěrky vložené do sítka. Necháme vykapat a tvarujeme do požadovaného tvaru. Skvěle chutná s čerstvým chlebem.

Pstruh pošírovaný v mateřídouškovém másle a květákové pyré

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Suroviny: 8 filetů z čerstvého pstruha, 200 g mateřídouškového másla, 800 g květáku, 100 g pórku, 500 ml smetany, 1 citrón, 40 g másla, sůl, pepř
Postup: Očistěný květák rozebereme na růžičky. Pórek nakrájíme a orestujeme na másle, přidáme květák a zalijeme smetanou. Rozvaříme a rozmixujeme, přidáme máslo, dochutíme solí, pepřem a citrónem. Mateřídouškové máslo rozehřejeme na teplotu 80 °C, vložíme do něj filátka pstruha a pošírujeme 5 minut.
Vejce na hniličku

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Suroviny: mladý špenát, bio tvaroh, mateřídouškové máslo, 4 vejce, 500 g čerstvých listů špenátu, 50 g šalotky, 20 g másla, 200 g tvarohu (nejlépe bio, z farmy), 50 g smetany, 4 lžíce olivového oleje, mateřídouškové máslo, sůl, pepř podle chuti
Postup: Tvaroh vyšleháme se smetanou, dochutíme solí, eventuálně bylinkami. Šalotku orestujeme na másle, přidáme špenát a jen lehounce ho necháme zkřehnout. Do skleničky vložíme potravinovou fólii, do ní rozklepneme vejce. Vytvoříme balíček, ten uzavřeme. V hrnci přivedeme vodu k varu, pak stáhneme teplotu na minimum. Do vody vložíme balíčky s vejci a při mírném klokotu vaříme 3-4 minuty. Na předehřátý talíř navrstvíme špenát, na něj oříšek mateřídouškového másla (máme ho hotové z předchozího receptu) a navrch položíme vejce vybalené z fólie. Porce dochutíme nočky šlehaného tvarohu.
Bramborové šišky v opražené mateřídouškové strouhance, povidla, zakysaná smetana

FOTO: Právo

Suroviny: 1 kg brambor, 170 g krupice, 170 g hrubé mouky, 20 g bramborového škrobu, 3 vejce, špetka soli, 1 sáček černého čaje, šálek povidel, 150 ml zakysané smetany, 50 ml šlehačky, šálek strouhanky, sůl, cukr moučka dle chuti, mateřídouškové máslo

Postup: Brambory uvaříme ve slupce, necháme vychladnout a oloupeme. Brambory pomeleme a přidáme krupici, mouku, škrob, vejce, sůl a vypracujeme těsto. Utvoříme šišky a dáme je vařit do vroucí osolené vody na 15 minut, poté je scedíme.

Šlehačku ušleháme a vmícháme ji do zakysané smetany, můžeme přisladit. Povidla naředíme trochou černého čaje a rozmícháme je na krém. Na mateřídouškovém másle orestujeme strouhanku. V této strouhance obalíme šišky, které předtím potřeme mateřídouškovým máslem. Šišky obalené ve strouhance rozložíme na předehřátý talíř a ozdobíme je povidly, zakysanou smetanou a moučkovým cukrem.