Volné radikály v určité míře nejsou pro naše tělo škodlivé, dokonce jej mohou chránit před některými bakteriemi. Jakmile ale jejich množství přesáhne určitou hladinu, přispívají k rychlejšímu opotřebování buněk i tkání a začnou je dokonce poškozovat.

Bez antioxidantů, jež si dokážou s těmito volnými radikály poradit, se lze rychleji dostat do stavu přetrénování a může dojít i ke zranění, jelikož se tím sníží schopnost organismu regenerovat.

Volné radikály se do našeho organismu dostávají také nepřirozeně

S kouřem z cigaret nebo z výfuků aut a vůbec se znečištěným ovzduším. Vznikají i jako důsledek nadměrného pití alkoholu, braní drog, užívání některých léků, případně toxických látek. Vyvolává je zároveň nedostatek kyslíku a určité druhy záření.

Někteří odborníci přirovnávají účinky volných radikálů k účinkům rzi, jiní ke kouři vycházejícímu z přetíženého nebo špatně seřízeného motoru. V každém případě jde o jev, proti kterému je nutné hledat spojence. Antioxidanty jsou spojencem nejpřirozenějším a nejúčinnějším. Dokážou volné radikály neutralizovat.

Přestože pravidelný pohyb prokazatelně zvyšuje naši obranyschopnost a celkově fyzickou kondici, zároveň se během něj v těle zvyšuje i množství volných radikálů. Při nadměrné zátěži ještě více. Aktivní sportovec totiž při velmi intenzivní fyzické činnosti, např. při závodu nebo intenzivním tréninku, absorbuje volné radikály z vnějšího prostředí v daleko větší míře než například kolemjdoucí chodec.

Zároveň se například při běhu zvyšuje teplota svalů, která zvyšuje také tvorbu volných radikálů, stejně jako rychlejší metabolismus, kvůli němuž vzniká více metabolického odpadu. Ne náhodou tak při dlouhé intenzivní zátěži přetrvává oxidační stres v buňkách i několik týdnů.

Zdroje antioxidantů

Část antioxidantů si náš organismus dokáže vyrobit v játrech, část jich získává z potravy, především z rostlinné stravy, tedy zeleniny a ovoce. Antioxidantů existují stovky - jako ochrana proti nejrůznějším vnějším vlivům.

Za nejbohatší rostliny a plody jsou v tomto směru považovány ty, které mají více barevného pigmentu či intenzivní chuť. Různé barvy většinou znamenají různé skupiny vitamínů a antioxidantů, vhodné je tedy konzumovat co nejvíce různých barev, jako je sytě zelená, fialová, žlutá, červená, oranžová a tak dále. Patří sem například borůvky, brusinky, rybíz, maliny, ostružiny a lesní ovoce obecně, ale také rakytník či exotické ovoce jako aronie, acai nebo indický angrešt.

Výborná je ale také tmavě zelená zelenina a řasy, které jsou podle mnohých odborníků z nutričního hlediska velmi zajímavé. Např. sladkovodní řasa Haematococcus pluvialis obsahuje nejsilnější známý antioxidant na světě – astaxanthin.

„Astaxanthin má nejen dobrý vliv na obnovu buněk v celém organismu, ale také má velmi příznivý vliv na celý trávicí systém," upozorňuje MUDr. Marek Beneš z IKEM.

„Astaxanthin je tak ideálním nutričním doplňkem pro svalovou sílu a regeneraci,” doplňuje klinický farmaceut Dr. R. Pfleger.

Mezi další potraviny bohaté na antioxidanty patří koření (oregano, majoránka, skořice, rozmarýn či kurkuma a hřebíček), rostlinné oleje (především panenský olivový olej), celozrnné výrobky, ořechy, luštěniny, houby (hlíva ústřičná, shiitake), kakaové boby (i kakao a tmavá čokoláda), káva, čaj nebo dokonce červené víno.

Červené víno obsahuje antioxidační látku resveratrol, je však třeba upozornit, že pozitivní účinky se dle odborníků projevují pouze při konzumaci určitého množství. U žen odpovídá 2 dl vína denně, u mužů se jedná o 2 až 4 dl.