V Česku dnes žije s touto diagnózou asi 3370 žen. Díky pokrokům medicíny lze u nich oddálit postup nemoci, a mohou tak žít i nadále poměrně kvalitní život. I tak je to ale život plný obav, vypjatých emocí, nepochopení, hledání vlastní role ve společnosti.

Emoce doprovázející nevyléčitelné choroby, jako je pokročilá rakovina prsu, jsou velmi intenzivní a mají dopad nejen na ženu, která s takovým onemocněním žije. Potvrzují to čísla z výzkumu, kterého se zúčastnily stovky onkologů, pacientek a pečovatelů v USA. V něm se více než polovina těchto pacientek přiznala k pocitu, že jsou pro rodinu zátěží. Téměř polovina z nich (46 %) se cítí být méně ženami a 44 % říká, že jim rakovina vzala důstojnost.

Podobné pocity zažívají i české pacientky. Jedním z důvodů je i spletitost zdravotního a sociálního systému, jež je u nás v Česku mimořádná, a metastatické pacientky žijící s obrovskou emoční zátěží často musí doslova bojovat o přístup k   nejlepší možné léčbě a péči.

„Existuje několik typů karcinomu prsu, asi 70 % pacientek má přitom hormonálně závislý nádor, jehož růst ovlivňují vlastní pohlavní hormony nemocné. Hormonální léčba snižuje různým způsobem jejich stimulační působení na nádor, a to i u nemocných s metastatickým karcinomem prsu. V současné době je možné ji na základě výsledků klinických studií kombinovat s tzv. cílenou léčbou,“ vysvětluje složité téma doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

Doc. MUDr. Petra Tesařová, CSc.

FOTO: archív doc. Tesařové

Tato kombinovaná léčba dokáže významně prodloužit dobu do dalšího postupu nemoci. Přestože je tato terapie v mnoha zemích hrazena v rámci zdravotního pojištění, u nás tomu tak zatím není. Nikdo si tedy neumí představit, co musí mnohé pacientky a jejich lékaři podstupovat, aby léčbu ženy získali.

Hlas pacientek

V Česku proto v poslední době přibývá iniciativ, které se snaží pomoci všem těmto pacientkám. „Snažíme se ženám s metastatickou formou rakoviny pomáhat, aby neprožívaly svůj život v obavách, aby měly k dispozici všechny potřebné informace z oblasti léčby, zdravotnictví a sociální sféry. Rádi bychom, aby i takto nemocné ženy mohly plnohodnotně fungovat jako manželky, matky, babičky i zaměstnankyně, aby mohly prožít svůj život co nejkvalitněji,“ hlásá platforma Hlas pacientek, sdružující čtyři neziskové organizace věnující se potřebám těchto žen.

Aliance žen s rakovinou prsu, Onko unie, Dialog Jessenius a spolek Amelie zároveň usilují, aby všem těmto ženám byla dostupná moderní léčba, stejně jako budoucí financování této léčby, protože to není samozřejmé, spíše naopak. Ženy často musí čekat měsíce na schválení léčby pojišťovnou a podstupovat několik kol odvolání, aby se léčby vůbec dočkaly.

„Neustále řešíme nedostupnost některých léků, léky účinné, ale neschválené pojišťovnami, či léky, u nichž z nějakého důvodu skončí úhrada pojišťoven. Další věcí, která pacientkám ztěžuje život, je složitý návrat do pracovního a normálního života,“ upřesňuje Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu.

Pomoci má i celoevropská kampaň My Time, Our Time (Můj čas, náš čas)

Je zapotřebí, aby si společnost uvědomila, jakou dennodenní realitu ženy s pokročilou rakovinou prsu prožívají. Jejich život je totiž především bojem o čas.

„Pokud dojde k diagnóze a léčbě dříve, může se zvýšit poměr těch, které přežijí. Ženy se mohou vrátit do práce, nadále žít svůj život a být prospěšné společnosti,” vysvětluje Susanne Schaffertová, evropská ředitelka onkologické divize společnosti Novartis.

Rakovinou prsu onemocní během života každá osmá žena. „Pokud by každá byla léčena s využitím všech poznatků, které jsou k dispozici, mohlo by být úmrtí kvůli pokročilé rakovině prsu o 30 % méně,” upozorňuje Fatima Cardosová, koordinátorka European School of Oncology.

Tenistka Martina Navrátilová

Tenistka Martina Navrátilová onemocněla rakovinou prsu v roce 2010.

FOTO: My Time, Our Time

Jednou z tváří kampaně My Time, Our Time je i tenisová legenda Martina Navrátilová, která s rakovinou prsu bojovala od roku 2010.

„Byla jsem tak zdravá, jak jen můžete být, a nemusela si o nic dělat starosti. Diagnózu jsem se dozvěděla, když jsem byla v Aspenu. Najednou si uvědomíte, že váš život se může změnit během nanovteřiny,“ vzpomíná česká rodačka.

„Nezáleží na tom, kolik vyděláváte, vždy můžete vydělávat víc. Ale čas, ten se vám nikdy nevrátí. Hlídejte si svůj prostor, hlídejte si pozitivní energii a hlídejte si svůj čas,“ vzkazuje pacientkám.