Vědci například zjistili, že při radikální a často i jednostranné dietě nestoupá jen hladina stresového hormonu kortizolu, ale také se narušuje potřebná pestrost střevního mikrobiomu. Postupně se v něm může zvýšit například procento bakterií, které zpomalují metabolismus a využijí z přijaté potravy až o 20 procent víc energie. Jako by tělo zapnulo mechanismus na přežití.

Takže i když jíme méně, nehubneme, nebo jen obtížně. A když skončíme s přehnanou dietou, dostaví se jo­jo efekt: nabereme zpátky shozená kila a k nim ještě něco navíc. I na tom se významně podílí špatné složení mikrobiomu.

Nečekané objevy u obézních lidí

Podobné je to u obézních lidí. I oni mají jiné, nevýhodné složení střevní mikroflóry, tedy mikrobioty. Ta u nich obsahuje mnohem více zmíněných bakterií, které vytvářejí vysoce energetické molekuly a ukládají je v podobě tuku, místo aby je nechaly organismus spálit. Jejich trávicí trakt zároveň vysílá signály po ose střevo–mozek a dožaduje se potravin určitého typu. Ty pomáhají vytvářet prostředí, které je výhodné pro fungování a množení uvedených bakterií. Pro obézního člověka pak není snadné vykročit z tohoto začarovaného kruhu.

Při pokusech na zvířatech vyzkoušeli vědci i to, že přenesli mikrobiom z obézních myší do trávicího traktu normálních myší. Ty pak začaly přibírat na váze, ačkoliv jedly stejně. Pravděpodobně to neznamená, že za obezitu může jenom narušený mikrobiom. Ale významně se podílí na problémech, které lidé mají s nadbytečnými kily. Stejně jako na řadě dalších zdravotních potíží a civilizačních chorob.

Spoluviník cukrovky i depresí

Dosavadní výzkumy ukazují na vztah střevního mikrobiomu k inzulínové rezistenci, a tedy k cukrovce 2. typu, k nemocem srdce a cév, ale také k problémům s ADHD a s autismem, podobně jako k depresím a úzkostným stavům.

Připadá vám to trochu přitažené za vlasy? Pojďme si říct o střevní mikroflóře něco víc. Skládá se asi z 1000 druhů nejrůznějších bakterií, virů, plísní, kvasinek a dalších mikroorganismů. Máme jich ve střevech veliké množství (1014).

„Vytvářejí pozoruhodný ekosystém z mikroorganismů, které nám prospívají, ale i z těch, které by nám mohly potenciálně škodit,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph. D., z Fóra zdravé výživy (FZV).

„Žijí tam v jakémsi příměří, někdy se spolu přetahují o sdílený prostor, jindy spolupracují. Nejdůležitější je rovnováha tohoto systému. Složení bakterií je navíc různé v různých částech střev.“ Mikrobiom se zkrátka neustále mění díky řadě vlivů, na které zároveň reaguje. Někdy budí dojem, jako kdyby to byl lidský orgán.

Je stejně unikátní jako otisky prstů

K prvnímu osídlení zažívacího traktu dochází už při porodu. A nejsou to jen laktobacily, se kterými se miminko setkává při průchodu porodními cestami, jsou to i další bakterie. Pokud se narodí pomocí císařského řezu, znamená to pro něj bakteriologické ochuzení, stejně jako umělá výživa. Může pak být náchylnější ke vzniku alergií a k potížím s imunitou.

Spoustu důležitých bakterií obsahuje i matčino mlezivo a mateřské mléko. „Mikrobiom se velmi plasticky utváří zhruba do tří let dítěte, pak se do určité míry ustálí,“ říká docent Kohout. „Proměňuje se sice celý náš život, ale přes všechny případné změny má sklon vrátit se k ustálené rovnováze, tedy k podobnému zastoupení jednotlivých druhů bakterií.“

Mikrobiom neovlivňuje jen to, co jíme. Negativně na něj působí třeba užívání léků, zejména antibiotik, přílišné pití alkoholu, kouření, hormonální antikoncepce, dlouhé půsty, stresy, zkrátka celá historie našeho života. Odborníci mluví dokonce o tom, že jeho složení je u každého člověka naprosto jedinečné. Klidně ho prý můžeme přirovnat k otiskům prstů.

Bakterie ovlivňují i naše emoce

Spousta lidí si dodnes myslí, že se střevní mikroflóra podílí jenom na trávení některých živin. Vědci však postupem let odhalili i další funkce střevní mikrobioty.

Další funkce střevní mikrobioty
Chrání střeva proti choroboplodným zárodkům a potenciálním patogenům.
Ovlivňuje pohyblivost střevních stěn a jejich prokrvení, stejně jako to, co jimi projde do krve, nebo dokonce do mozku.
Významně se podílí na stavu naší imunity. Zhruba 70 % imunitních buněk sídlí ve střevech. Vztah mikrobiomu a imunitního systému je významnější, než jsme si mysleli.
Střevní bakterie produkují více než polovinu vitamínu K, který potřebujeme k tomu, aby nám správně fungoval systém krevní srážlivosti. Ale také vytváří vitamíny řady B nebo aminokyseliny, jež tvoří základní stavební jednotky bílkovin. Produkuje také hormony, které regulují ukládání tuků.
Ve střevech vzniká většina endorfinů, hormonů dobré nálady, ale i další neuropeptidy. Ty ovlivňují činnost nervů a mozku. Tyto neuropeptidy jsou velmi pravděpodobně součástí mechanismů, kterými mikrobiom a střeva působí na mozek.
Podle posledních poznatků ovlivňuje také naši náladu a vůbec lidskou psychiku.
Střevní mikroflóra, kterou obsahuje zdánlivě zbytečné slepé střevo, pomáhá znovu obnovovat narušenou mikrobiotu. V tom zřejmě spočívá smysl tohoto orgánu.

Tak bychom mohli dlouze pokračovat. A to i s tím vědomím, že jsme spoustu věcí ještě neobjevili nebo nepochopili a zřejmě toho zatím víc nevíme, než víme.

Škodí i instantní strava

Složení střevní mikroflóry ovlivňuje řada věcí. Vedle těch, které jsem už uvedl, je to přílišné pojídání instantních jídel a konzerv třeba na dovolené. Nebo cestování do exotických zemí, zejména pokud nás tam postihnou průjmy a trávicí potíže.

„Nepříznivě na ni působí také různé radikální formy detoxikace, odkyselování, preventivní bezlepkové stravování či výplachy střev,“ říká docent Kohout. „Čím jsou tyto zásahy delší nebo razantnější, tím větší změny hrozí střevnímu mikrobiomu.“

Nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská, místopředsedkyně Fóra zdravé výživy, k tomu dodává: „Může pak dojít k narušení funkce trávicího nebo imunitního systému, aniž si uvědomíme, že příčinou je poškozený střevní mikrobiom.“ Pokud si vážně narušíme potřebnou pestrost a rovnováhu bakterií, trvá její opětovné nastolení řadu týdnů a někdy i měsíců.

Horší střevní mikroflóru mívají starší lidé

Negativně působí na střevní bakterie i chemoterapie a ozařování při onkologické léčbě. Podobné efekty mají rovněž nemoci, u nichž dochází ke snížené tvorbě žaludeční kyseliny, k poruchám pohybu trávicího traktu či k zánětlivým chorobám střev apod.

Mikrobiotu nepříznivě ovlivňují rovněž přehnané půsty nebo podvýživa. Při té může dokonce docházet k ničení buněk střevní sliznice. Horší složení mikrobiomu mívají starší lidé. Nejen kvůli tomu, že často užívají hodně léků. Ale hlavně kvůli tomu, že v jejich stárnoucím organismu dochází k řadě fyziologických a patologických změn. Tím spíš by ale měli aktivně pečovat o dobrou kondici své střevní mikroflóry.

Co jí prospívá

Zlepšit ji můžeme díky správnému jídelníčku. To znamená omezit rafinované potraviny, jako je bílý cukr, loupaná rýže nebo výrobky z bílé mouky. Ale také zmírnit přílišnou konzumaci masa, zejména toho tučného, nebo potravin, které obsahují nezdravé tuky: nasycené mastné kyseliny.

„Zásadní je jíst dostatečné množství vlákniny, která je hlavně v ovoci, zelenině a celozrnných výrobcích,“ říká docent Kohout. „Vláknina tvoří živnou půdu pro existenci střevních bakterií. Důležitá je však rovněž častější konzumace syrové stravy a potravin konzervovaných sušením, kvašením nebo dalšími postupy, díky kterým se v nich zachovají prospěšné bakteriální kmeny. Navíc kvašené potraviny obsahují užitečné laktobacily. Smysl má i konzumace potravin s probiotickými kulturami, jako jsou třeba zakysané mléčné výrobky. Zvýšíme tím pestrost střevních bakterií a zlepšíme jejich fungování.“

Podstatnou roli hraje rovněž to, aby strava byla čerstvá, nepřejídali jsme se a věnovali se pravidelnému pohybu. Ten stimuluje pohyb střev a trávicích pochodů.

Pokusy s léčbou

Experimentálně probíhají studie, které zkoumají přenos zdravého mikrobiomu do trávicího traktu člověka s určitou chorobou. Zatím se osvědčil u léčby následků infekce, kterou způsobují klostridie. Léčba obezity pomocí této metody je zatím v plenkách.

V Evropě existují i komerční společnosti, které tento přenos nabízejí. Snaží se tak léčit například lupénku nebo roztroušenou sklerózu. Některým lidem pomůžou zmírnit jejich potíže, ale je to spíš výjimečné, zatím nelze označit tuto léčbu za dostatečně efektivní. Pokud se o střevní mikrobiotě chcete dozvědět víc, klikněte na www.fzv.cz a do hledače napište heslo mikrobiom.

Pozor si musejí dát také sportovci

„Pravidelná sportovní aktivita spolu se stravou bohatou na bílkoviny vede k větší rozmanitosti mikrobiomu a k vyššímu výskytu mikroorganismů s protizánětlivými i metabolicky prospěšnými účinky,“ říká RNDr. Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy.

Sportovci však často konzumují potraviny s jednoduchými a rafinovanými sacharidy jako zdroj rychlé energie. Ty ovšem nepodporují zdravý mikrobiom. Proto by podle Pavla Suchánka měli jíst více rozpustné vlákniny, která je třeba v jablku. A to na úkor cukrů z iontových a dalších nápojů. Rozpustná vláknina a vysoká konzumace rostlinných potravin podporují pestrost střevních baktérií, navíc brání produkci škodlivých metabolitů z trávení bílkovin. Pro výkonnostní sportovce je péče o mikrobiom důležitá i proto, že velká fyzická a psychická zátěž uvolňuje stresové i katabolické hormony a zánětlivé látky. I ty vyvolávají nežádoucí změny ve složení střevních mikroorganismů. Snižují například množství těch, které podporují obranyschopnost.