Z průzkumu s názvem „Sport roku 2014“ zaměřeného na analýzu sportování v České republice vyplynulo, že se běhání věnuje přibližně 42 % Čechů, tento sport tak patří mezi nejoblíbenější aktivity.

Jde o skvělý způsob, jak snížit hmotnost a stát se štíhlejším a více fit. Ze všech jeho benefitů však budete těžit pouze tehdy, pokud běháte správně. Špatný běžecký styl může totiž místo fyzických přínosů způsobit řadu potíží – bolest kloubů, svalů, namožení či úraz.

Správný styl je základním předpokladem zdravého běhání. Pokud běžec neovládá techniku, je větší pravděpodobnost, že dojde ke zranění. Mezi nejčastější chyby běžců patří špatně umístěné těžiště, předklon, záklon, přední noha příliš vpředu a špatná práce rukou.

Těžiště těla má být umístěno v přední části hrudníku. Neběháme tedy vzpřímení, ale v lehkém předklonu. Hlava však zůstává v jedné ose s kotníkem, kyčlí, ramenem a krkem, oči směřují před sebe. Odrazová noha pak musí směřovat za dané těžiště. Místo, kam noha při odrazu dopadá, pak ovlivňuje rychlost běhu. Ruce držíme v pravém úhlu a pohybujeme pouze ramenním kloubem směrem dopředu a dozadu.

„Kromě běžeckého stylu způsobuje mnohá běžecká zranění například i nadměrná zátěž nebo překračování vlastních limitů. Obvyklou chybou začátečníků je, že běhají příliš často nebo příliš daleko, a to dříve, než získají dobrou kondici. Pokročilí běžci zase mnohdy neúměrně prodlužují uběhnutou vzdálenost nebo rychlost, volí zbytečně drsný terén, nebo běhají za jakéhokoliv počasí,“ upozorňuje fyzioterapeutka Tereza Svobodová.

Pozor na bolavá kolena a svaly

Nejnáchylnější ke zraněním jsou kyčle, kolena, nohy a chodidla, protože při běhu vykonávají většinu práce. Mohou se však objevit i problémy se zády, a to v případě, kdy ruce při běhu vytáčíme do stran a přetěžujeme tím bederní, lopatkové a trapézové svaly.

Při nadměrné, nerovnoměrné či dlouhodobé zátěži může dojít k poškození kloubů i vazivových tkání.

„Bolest kolen po běhu může mít různé příčiny. Možná jste byl/a jen nerozcvičený/á a neprotažený/á a vaše ztuhlé tkáně se přetížily, a to i tak, že mohla vzniknout mikrotraumata. Při běžeckém došlapu se musí naše tělo vyrovnat s tlakem, který je 2-3x vyšší, než je naše hmotnost, takže došlap na tvrdý povrch není při běhu pro naše klouby a vazy úplně ideální,” upozorňuje MUDr. Michaela Tomanová z Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí.

„Pokud je to možné, snažte se spíše běhat na měkčím povrchu např. na atletických dráhách či v lese než po asfaltových silnicích. Běhání by se také měli úplně vyhnout lidé bezprostředně po operacích a úrazech kloubů dolních končetin. Pozor také na posilování a běh při počínající artróze. Kloubní chrupavka totiž není schopná regenerace a hrozí zde rychlejší rozvoj artrózy,” doporučuje Tomanová.

Než začnete běhat

Před samotným během je vhodné tělo na zátěž připravit. Důležité je se protáhnout, uvolnit si svaly a vazivové tkáně. Začít můžete také s desetiminutovou rychlou chůzí, a pokud vám to zdraví a kondice dovolí, pomalu přejdete na běh.

„Zvolte si vždy takovou zátěž, abyste své tělo zbytečně nepřetížili, nemusíte vše zvládnout hned na začátku a dávat si neúměrné cíle, tím si spíše ublížíte. Zátěž si přidávejte postupně a přizpůsobujte ji momentálním možnostem vašeho těla. Není však dobré věnovat se jednostranně pouze běhu. Vhodné je zařadit i další cvičení, které pomůže posílit a protáhnout váš pohybový aparát,” radí Tomanová.

Na závěr dopřejte svému tělu uvolňovací cviky.

Pokud si nejste jisti, jaké má vaše tělo limity a jaký pohyb pro něj může být přínosem, a naopak nebezpečím, pak vyzkoušejte sportovní a preventivní zátěžovou diagnostiku, která vám pomůže určit hranice vašeho sportovního výkonu.

„Sportovní zátěžovou a preventivní diagnostiku může využít každý malý i velký sportovec. Během ní mu změříme jeho maximální výkon na rotopedu nebo běžeckém ergometru. Vyšetříme funkci jeho plic pomocí analýzy ventilovaného vzduchu. Zaměříme se i na funkci jeho srdce - prostřednictvím snímání srdeční aktivity během celého zátěžového testu. Můžeme tak odhalit potenciální zdravotní rizika při sportovní aktivitě,“ popisuje průběh vyšetření MUDr. Nikola Bárková, vedoucí centra sportovní a preventivní medicíny z AGEL Sport Clinic v Prostějově.