Sledovat kvalitu moči by mělo být samozřejmostí v každém případě. Kromě barvy či atypického zápachu je dobré si všímat i zákalu, množství moči, ale i nucení na močení, pálení při něm apod.

Důvody změny barvy

Za normální barvu se považuje světle žlutá až hnědá. Zabarvení je dáno kombinací žluče, která má původně ve žlučníku barvu zelenou, a bilirubinu, žlutého barviva, který vzniká rozpadem červených krvinek. Konečnou barvu moči ale může také ovlivnit konzumace ´zelené´ stravy a nápojů obsahujících modré nebo zelené potravinářské barvivo, nebo když jídlo cestuje velmi rychle přes střeva a obsahuje stále žluč.

V okamžiku, kdy je moč žlutá, mastná a páchne, může se jednat o malabsorpční syndrom, a tedy poruchu vstřebávání a trávení v trávicím traktu. Pokud tuto změnu barvy doprovází i úbytek na váze či u dětí špatný růst, pak je nutné navštívit lékaře, aby vyloučil, zda se nejedná o střevní infekci, jako je např. giardióza, kterou způsobuje parazit či celiakie, a tedy alergie na lepek.

Velmi světlá nebo tzv. jílová barva moči může být způsobena některými protiprůjmovými léky nebo zdravotními problémy, které se týkají jater, střev, slinivky břišní nebo žlučníku.

Pokud je moč bezbarvá, vypadá skoro jako voda, pak je to pravděpodobně dáno tím, že jedinec vypil najedenou víc vody, než v daný okamžik potřeboval. Velmi tmavě žlutá moč naopak ukazuje na dehydrataci organismu, a tedy potřebu více pít.

Za extrém je považována černá barva, která může být způsobena vážným zdravotním problémem v důsledku krvácení do žaludku či tenkého střeva. Může jít ale také o vedlejší efekt užívání léků se železem či nadměrné konzumace lékořice.

Krev v moči a další možné problémy

Červené zabarvení může značit zdravotní problémy v důsledku krvácení do spodní části střeva, případně hemoroidy.

„Nález krve v moči může znamenat závažné onemocnění, proto se nesmí podcenit. Pacient by měl jednoznačně navštívit svého praktického lékaře, který provede základní chemické vyšetření moči a doporučí následné vyšetření internistou či urologem,“ upozorňuje prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. z Ústavu klinické biochemie a hematologie LF UK a FN Plzeň.

Někdy se ale také může jednat o tzv. beeturii - nadměrnou konzumaci červeného potravinářského barviva nebo červené řepy. Červená barva pochází z pigmentu zvaného betalain, který je také obsažen v některých květech, plodech, listech, stoncích či koříncích. Červená moč tak může být způsobena u některých lidí nejen nadměrnou konzumací červené řepy, ale také potravin, do kterých je přidáván tento pigment. Moč dlouhodobě zabarvená do červena může být důsledkem větší ztráty krve, infekce, zvětšené prostaty, rakoviny, cysty či ledvinových kamenů.

Za oranžovou či sytě žlutou moč obvykle může buď vysoká dávka beta-karotenu či vitamínů skupiny B, zejména pak riboflavinu, a tedy vitamínu B2.

Když se moč zabarví do modra či zelena, s největší pravděpodobností se tak děje v důsledku potravinářských barviv. Někdy za tím mohou stát ale i léky jako antihistaminika, antidepresiva či protizánětlivé léky, léky na nevolnost a snižování žaludeční kyseliny.

K fialovému zabarvení moči dochází velmi vzácně a nejčastěji v nemocničním prostředí, kdy mají nemocní zavedené katetry či trpí těžkou infekcí nebo komplikací.

Nadbytek proteinů naopak může za napěněnou moč. Buď se jedná o normální reakci těla při vysoké konzumaci proteinových doplňků nebo při dlouhotrvajícím problému o příznak ledvinového onemocnění.

Pozor by si měli dát zejména kuřáci a muži nad 65 let

Až 80 % případů rakoviny močového měchýře je spojováno s vlivem životního prostředí.

„Mezi skupiny ohrožené onemocněním patří mimo jiné i řidiči z povolání nebo automechanici, dále lidé pracující s rozpouštědly nebo lidé, kteří jsou vystaveni působení výfukových plynů. Největším rizikovým faktorem je ale jednoznačně kouření. Riziko rozvoje onemocnění u kuřáků je až šestkrát vyšší než u nekuřáků,” vysvětluje MUDr. Jiří Pešina ze společnosti Roche.

Za velmi ohroženou skupinu jsou pak považováni muži, kteří tímto onemocněním trpí třikrát častěji než ženy. Riziko se zvyšuje věkem, přičemž nejčastěji jím trpí lidé nad 65 let.

„Z pohledu lokální incidence jsou na tom nejhůře Praha, Plzeňský, Liberecký a Ústecký kraj s incidencí nad 21 případů na 100 000 osob. Celkově touto chorobou v ČR onemocní přibližně 2000 lidí ročně, necelých 1000 pacientů pak onemocnění podlehne,” upozorňuje prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc., přednosta Urologické kliniky pražské FN Motol a 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a předseda České urologické společnosti ČLS JEP.

„Principy léčby rakoviny močového měchýře se za posledních 30 let zásadně nezměnily. Došlo ale k rozvoji a zlepšování metod, které používáme – ať už jsou to lepší endoskopy používané k diagnostice nebo endoskopické operační léčbě, nebo zlepšení operační techniky při radikálních operacích. Hodně si nyní slibujeme od nových léků na principu protinádorové imunoterapie, které využívají přirozené schopnosti organismu bojovat s nádorovými buňkami. Tyto léky jsou v současné době testovány a postupně se dostávají – a věříme, že i dále budou dostávat – do každodenní praxe,“ dodává profesor Babjuk.