Alergie je omyl imunitního systému – špatné vyhodnocení situace, kdy dochází ke tvorbě protilátek například proti pylům, které se v přírodě běžně vyskytují.

„K alergické reakci přispívá také genetická predispozice. Pokud je jeden rodič alergik, je u dítěte predispozice až 30 či 40 %, pokud jsou oba rodiče alergici, tak dokonce 60 až 70 %. Kvůli tomu zaznamenáváme každým rokem více pacientů, hlavně z řad dětí,” vysvětluje alergoložka a homeopatka MUDr. Eva Kettmannová.

Alergii lze přitom ovlivnit už v těhotenství. A to prostým dodržováním zdravého životního stylu. „Svou roli v těhotenství sehrává i strava, pohyb, stres, kouření či pohyb v zakouřeném prostředí,” upozorňuje dětská alergoložka, imunoložka a pneumoložka MUDr. Zuzana Vančíková, CSc., ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Dalším důležitým obdobím z pohledu alergií je kojenecký a batolecí věk. Jako prevence může zafungovat jednak kojení, pak také dostatek podnětů pro rozvoj imunity.

„Vyvíjející se imunita potřebuje správné impulzy ve správný čas, tedy správné osídlení správnými bakteriemi nebo prodělání některých infekcí ve správném věku. Imunita se tak školí a nemá tendenci tvořit si ,alergické´ protilátky,“ vysvětluje Vančíková.

Alergie mohou souviset i s psychosomatikou

Přestože neexistují jednoznačné vzorce, proč to tak je, psychika u každého alergického jedince sehrává velmi důležitou roli.

„Když má dítě úporný ekzém, lékař nebo terapeut by měli pátrat po tom, co se děje v rodině. Jaká potřeba dítěte není naplněna, potřebuje víc pohladit, žárlí na sourozence nebo svým onemocněním udržuje nefunkční vztah rodičů pohromadě? U ekzému v případě mladého dospělého může sehrávat roli pocit, že je nedoceněn, přehlížen okolím. Projevy dušnosti u astmatu může vyvolat nebo zhoršovat strach, stresová situace, dále může souviset s dlouhodobým pocitem omezení svobody, volnosti, jinak řečeno něco nebo někdo člověka dusí, u dětí je to často úzkostný rodič,“ upozorňuje Kettmannová.

Čistý vzduch a domov jako nejlepší prevence

Velkou část alergenů dostáváme do těla prostřednictvím dýchacích cest. Většina lidí však raději řeší kvalitu jídla a pití, které konzumují, a o vzduch, který dýchají, se nestarají. Přitom většinu času trávíme v interiérech, kde kvalitu vzduchu alespoň částečně ovlivnit můžeme.

„Špatné domácí klima obecně přináší řadu rizik. Pro respirační onemocnění je rizikové topení pevnými palivy a vaření na plynu. Při alergii na plísně a roztoče je nevhodná přílišná vlhkost,“ vysvětluje lékařka.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace může být vzduch doma dvakrát až pětkrát více znečištěn než venku. K podobnému zjištění dospěl v loňském roce i RNDr. Jan Hovorka, Ph.D., vedoucí Laboratoře pro studium kvality ovzduší na Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity v Praze. Měřil kvalitu ovzduší v Praze na Plzeňské ulici za plného provozu a v pražském bytě mimo centrum a dospěl k závěru, že kvalita ovzduší v bytě byla o 12 % horší než na rušné křižovatce, limitní hodnoty překročila o 146 %.

Podle MUDr. Zuzany Vančíkové je důležité doma pravidelně větrat i uklízet, a to nejen v rodinách alergiků. „Při alergii na roztoče by však měl činnosti, při kterých se práší, přenechat alergik nealergikovi, případně je provádět s ochrannými pomůckami.“

Pokud i v uklizeném a pravidelně větraném bytě či domě dostáváte alergické záchvaty, může vám podle lékařky pomoci čistička vzduchu. „Ta pomáhá zejména v případě, kdy jsou alergeny lehké a vznášejí se delší dobu ve vzduchu. Mohou to být například pyly, kočičí alergeny nebo spory plísní. Její účinný provoz ale má svá pravidla. Například pokud v noci v ložnici intenzivněji větráte a chtěli byste souběžně s tím používat čističku, není to účelné.“

„Čistička vzduchu pro alergiky by měla mít především kvalitní HEPA filtr, který ze vzduchu dokáže odstranit nejen alergeny, ale i ultrajemné částice. Zároveň by neměla produkovat ozón, který patří mezi dráždivé látky a způsobuje pálení očí, nosu, krku nebo bolesti hlavy. Také by měla být schopna vyčistit vzduch v celé místnosti,“ vysvětluje odbornice na čističky Marta Kaczmarczyk ze společnosti Philips.

Pomoci může i tradiční čínská medicína

S klasickými projevy alergií, jako je svědění očí, pálení v krku, rýma nebo ucpaný nos, si velmi dobře poradí tělová akupunktura či akupunktura ucha. Tuto terapii lze doplnit bylinnou léčbu.

„Tímto způsobem se snažíme alergii a její projevy udržet tzv. na uzdě. K léčbě kořene nemoci přistupujeme až po odeznění akutních příznaků. Další léčbou se zaměřujeme na posílení orgánů, které s alergii souvisejí – ledviny, plíce, případně slezina. Vše samozřejmě závisí na podrobné diagnostice každého alergika,” vysvětluje MUDr. Štefánia Ebenová, Ph.D., vedoucí lékařka pražské Kliniky Meridian.

Stejně jako u klasické léčby alergií je zapotřebí s komplexní léčbou začít již v září či říjnu a pokračovat až do následující alergické sezóny, kdy jsou příznaky až o polovinu nižší, popřípadě žádné. Léčba dále pokračuje další rok až do vymizení obtíží. V jarních a letních měsících, kdy je pylová sezóna v plném proudu, se pouze zmírňují a zastavují příznaky.

Řešením mohou být i homeopatika

„Homeopatická samoléčba je možná u lehčích a nekomplikovaných nosních a očních projevů. Pokud jsou projevy intenzivnější, pacient se cítí celkově unavený, potíže doprovází zvýšená teplota, kašel nebo dechové obtíže, je vždy potřeba osobní konzultace. Je nutné si uvědomit, že pylová alergie není banální záležitost – bez léčby může způsobovat výraznější vyčerpání, únavu a další komplikace,” varuje MUDr. Renata Sikytová.