Nová studie zkoumala potraviny, jež mají vysoký obsah vlákniny. Už dávno je známo, že na tělo působí pozitivně. Posilují střeva tím, že fungují jako potrava pro dobré žaludeční bakterie. Také do těla uvolňují vedlejší produkty, které mají vliv na mozek a jeho reakce na překonávání obav a strachu, ukázal výzkum, který přinesl deník Daily Mail.

Co víte o prebiotikách?

Odborníci se domnívají, že výsledky směřují k závěru, jak důležité je propojení mezi zdravím střev a celkovým fyzickým stavem člověka, na který se už delší dobu upozorňuje. Hodně je toho již známo o probiotikách, živých bakteriích, které zlepšují zdraví a stav střev, nicméně výzkum zaměřený na prebiotika je teprve v počátcích, či se o nich příliš nemluví.

Aby otestovali jejich účinky, udělali vědci pokus na krysách. Právě ty se často používají k pokusům vzhledem k jejich úzké genetické a behaviorální podobnosti k člověku.

Třítýdenním hlodavcům uzpůsobili stravu tak, aby obsahovala co nejvíce prebiotik. Následně byla sledována jejich tělesná teplota, úroveň žaludečních bakterií a spacích cyklů, přičemž byla monitorována a testována i jejich mozková aktivita.

Zdravá střeva, zdravý spánek

Hlodavci na prebiotické dietě se nejčastěji pohybovali ve fázi NREM spánku - v této fázi se neobjevují oční pohyby, jde o spánek občerstvující, uklidňující a regenerační. A to jak pro tělo, tak mysl. Jakmile ale byly krysy vystaveny stresoru, daleko více času strávily v době spánku, pro který je typický rychlý pohyb očí, v tzv. REM fázi.

Lidé trpící spánkovou deprivací vstupují do této fáze spánku častěji, běžně v ní člověk stráví 20 - 25 % doby spánku.

Prebiotika
Prebiotikum je nestravitelná složka potravin. Na rozdíl od probiotik, kdy jde o živé kultury, jsou prebiotické látky neživé. I tak ale hrají v trávicí soustavě důležitou roli, podporují totiž růst a aktivitu střevní mikroflóry. Hojně jsou obsažena například v artyčocích, pórku či cibuli.

Co se týče stresu, existují studie, které říkají, že u člověka se v takovém stavu snižuje rozmanitost střevních bakterií, což může vést k dočasnému kolísání tělesné teploty.

Nicméně zkoumaní hlodavci nevykazovali ani v případě, že byli vystaveni stresu, žádné změny teplot. Naopak se u nich dlouhodobě projevovala zdravá a různorodá střevní mikroflóra a nijak extrémní výkyvy tělesných teplot. A to i tehdy, kdy byly krysy vystresovány okolními vlivy.

Potrava může ovlivnit imunitu, možná i kvalitu spánku

„Je možné, že strava bohatá na prebiotika, která bude podávána v raném věku, může přispět nejen ke zlepšování spánku, ale také k podpoře zdravé střevní mikroflóry a optimálnímu zdraví nervové soustavy, k lepšímu psychickému stavu, ale i zdraví mozku,“ napsali vědci v časopise Frontiers in Behavioral Neuroscience.

Na druhou stranu ale hbitě dodávají, že je příliš brzy na to tvrdit, že užívání probiotik, nebo konzumování potravin, které je obsahují, může působit jako přírodní hypnotikum a vyřešit tak problémy se spánkem.

Podle nich jsou třeba další studie, které by dokázaly propojit prebiotika a spánkové rytmy.