Denně meditovat, zdravě jíst, více sportovat: zdravý životní styl je módní a stává se téměř povinným. Tato "pravidla" mohou ve skutečnosti vést k sebeobviňování a často jsou dokonce kontraproduktivní.

I pokud člověk netrpí zdravotními problémy či alergiemi, často se vyhýbá tomu, co by mohlo obsahovat lepek, samozřejmě s tím souvisí i zákaz kouření a alkoholu, a s tím spojená celková očista trávicího systému. Zdravý životní styl se stává pozvolna normou, a to do té míry, že protiřečí své podstatě.

„Mám stále více pacientů, kteří v sobě odhalují alergii na lepek a kteří se cítí provinile, že denně nemeditují, ačkoli jim jinak nic není," říká psychoterapeutka Violaine Gellyová. „V podstatě nemám nic proti meditaci nebo běhání. Problémem je to, že to zřejmě u těch lidí, kteří to nedělají, vyvolává pocit viny," dodává.

„Vezměme si například vstávání za úsvitu, které je dnes v mnoha časopisech tak vychvalováno. Není však nic individuálnějšího než spánkový rytmus. Někteří se cítí ve vrcholové formě, když vstávají časně, jiní potřebují vstávat později nebo večer chodí spát později. Ti se mohou cítit vyčerpaní a bez nálady, jestliže budou vstávat s kuropěním," cituje Gellyovou francouzský týdeník L´Express.

Trendy na úkor zdraví

„Když jsem si přečetla články o příznivých účincích běhání a když jsem na Facebooku viděla, jak běhají mí přátelé, rozhodla jsem se, že se do toho také pustím," vypráví čtyřiačtyřicetiletá Béatrice.

„Měla jsem sice trochu celulitidu a mírnou nadváhu, ale nebylo to nijak katastrofální. Výsledkem běhání byl trvalý ischias a jedno koleno zničené. Pokračovala jsem, i když jsem z toho neměla žádné potěšení, ale byla jsem přesvědčena, že je to pro mě dobré, protože to všichni říkali. Až teprve můj lékař mi zakázal běhat a doporučil mi, abych hodně chodila, že to lépe vyhovuje mému organismu. Běhání mě stálo jeden meniskus a nemálo peněz," dodává.

Syndrom zdravého životního stylu

„Ano, zdravý životní styl je často drahý," potvrzuje Gellyová. „Mnohé společnosti na tom vydělávají: je nezbytné opatřit si novou zázračnou aplikaci, koupit si předražený bylinkový nápoj, účastnit se seminářů, kde vám doporučí koupit si knížky, které vám údajně přinesou štěstí," uvádí.

„Jde o trvalou snahu kontrolovat své tělo, zdraví, mládí. Přesně dodržovat všechny rady, které nám pomohou k tomu, abychom se cítili lépe, abychom měli pod kontrolou stárnutí bez utrpení. Ti, kdo nepřistoupí na tuto hru, jsou považováni za strůjce svých případných chorob," zdůrazňuje Gellyová.

Všudypřítomný tlak na to, abychom žili co nejzdravěji, už začal pracovat proti nám...

Švédští vědci Carl Cederström a André Spicer ve své knize Syndrom zdravého životního stylu pranýřují kult těla a beznadějnou honbu za dokonalým zdravím. „Všudypřítomný tlak na to, abychom žili co nejzdravěji, už začal pracovat proti nám. Cítíme se čím dál tím hůře a stahujeme se do sebe," varují vědci. A připomínají, že žít znamená také zakoušet bolest a nezdar.

„Měli bychom se vrátit k tomu, co nám přináší radost a uspokojení. Každý si musí vyzkoušet, co mu vyhovuje, ale také rozhodnout, co mu nevyhovuje," poznamenává psychoterapeutka Gellyová.

„Zatímco vize zdravého životního stylu některých mých přátel spočívá v chytrém náramku, který jim říká, zda dobře spali, dost se hýbali a zdravě jedli, zamýšlím se nad svou volbou. Jím hodně, hodně se směju, hodně křičím, nemedituju a cítím se tak dobře!" uzavírá odbornice.