Přestože neustále přicházejí do praxe účinnější léky, žádný z nich zatím nedokáže rozvinutý melanom zcela vyléčit. O to důležitější je prevence. „Nejlepší je chovat se tak, aby člověka melanom vůbec nepostihl (tzn. zejména chránit se před nadměrným slunečním zářením), případně aby byl zjištěn v co nejranějším stadiu, kdy je velká šance na uzdravení,” upozorňuje tiskový mluvčí VZP Mgr. Oldřich Tichý.

Češi si rizika vzniku melanomu ale stále plně neuvědomují. Před slunečním zářením se více jak polovina Čechů chrání jen na dovolené u moře či na horách. A dokonce 7,3 % dotazovaných nepoužívá opalovací přípravky vůbec.

Nejčastěji pak lidé chybují, když nepoužívají ochranné přípravky i při pobytu pod slunečníkem (činí tak většinou více jak 53 % z nich).

Lidé podceňují i kontrolu znamének u odborníka. Každý druhý si znaménka nenechává lékařem kontrolovat vůbec (48,77 %). Naopak pravidelně to dělá jen 14,8 % dotázaných, zbývající jen občas (36,43 %).

Ženy jsou po všech stránkách prevence proti melanomu zodpovědnější a poctivější. Nejenže se lépe chrání, ale nechávají si i pravidelněji svá znaménka kontrolovat lékaři.

Video

Krátké video nabádá lidi, aby zkontrolovali mateřská znaménka i svým nejbližším a nezapomínali přitom i na netradiční místa jako ušní lalůčky, krk, podkolenní jamky, nárty, okolí očí. Zdroj: La Roche Posey

Nebezpečné sluneční záření

Sluneční záření má mnoho účinků. Jedním z nich je infračervené záření, které je zdrojem tepla, jež cítíme. Pak je zde samozřejmě viditelné světlo a nakonec tři druhy UV záření. Všechny tyto složky se od sebe liší pouze vlnovou délkou – svým fyzikálním charakterem, který jim poskytuje jejich specifické vlastnosti. Riziko pro naši pokožku pak představuje UVA a UVB záření, které je schopno ji poškodit.

V případě UVA záření jde zejména o jeho vliv na stárnutí kůže. Proniká hluboko a narušuje struktury, čímž ztrácí kůže svou pružnost. Říká se tomu foto-aging. UVA záření je také původcem slunečních alergií a na svědomí má i časnou pigmentaci, tedy uvolnění malého množství již připraveného kožního barviva melaninu.

UVB záření vyvolává takzvanou pozdní tvorbu pigmentu a tedy všem dobře známé opálení. To se dostavuje po 2 – 3 dnech od vystavení kůže slunečním paprskům. Při vyšších dávkách UVB záření způsobuje spálení. Navíc záření, které pronikne do pokožky, také narušuje DNA kožních buněk a může způsobit vznik nádoru. Naštěstí je ale kůže vybavena alespoň nějakými obrannými mechanismy. Jakmile se vytvořený melanin dostane do kožních buněk, kterým se říká keratinocyty, vytvoří na buněčném jádře jakousi ochrannou pigmentovou čepičku. Zhnědnutí nás tedy před negativními účinky slunečních paprsků částečně chrání.

Druhým obranným mechanismem je keratinizace. Jde o zesilování svrchní rohové vrstvy kůže, která následně zabraňuje pronikání záření dále. Její zesílení je reakcí kůže na vystavení UVB záření. Například na dlaních je tato vrstva přirozeně asi 20krát silnější než na jiných částech těla, riziko jejich spálení je tak mnohem menší. Oba obranné mechanismy se plně rozvinou během tří týdnů přiměřené dávky slunění. Přiměřenou dávkou se rozumí taková, která nezpůsobí zčervenání kůže.

„I přesto, že kůže má vybudované jisté obranné mechanismy, je zapotřebí se před účinky záření chránit. Ochranný prostředek by přitom měl mít jak UVA tak UVB filtr,” vysvětluje  PharmDr. Veronika Orendášová z lékáren BENU.

Nebezpečné sluneční záření
Slunce má největší sílu mezi 11. a 14. hodinou. Jeho intenzita stoupá o 4 % s každými 300 metry nadmořské výšky a je až 5krát silnější v tropech než ve Skandinávii. Některé situace mohou účinky záření ještě zesílit. Odrazy od písku, vodní hladiny či sněhu zvyšují množství záření dopadajícího na kůži. Nevhodné je také osychání na slunci. Mokrá pokožka totiž umožňuje zvýšený průchod paprsků.

 Jak se chránit

Nejlepší ochranou jsou opalovací krémy s vhodným SPF faktorem - slunečním ochranným faktorem, který nám oznamuje násobek doby, po kterou můžeme být na slunci, aniž bychom se spálili za normálních podmínek, kdy nejsme namazaní.

Faktory jsou testovány v běžných podmínkách, pokud se tedy budete nacházet vysoko v horách nebo u vody, je nutné ochranu průběžně obnovovat.

„Čím světlejší pleť máte, tím vyšší faktor si pořiďte. Mnohdy najdete na opalovacím krému i údaj UVA PF, ten vyjadřuje míru ochrany před UVA zářením. SPF je sice nezanedbatelný prvek v opalovacím krému, jenže důležitou součástí slunění je i to, jak často se mažete a pečujete tak o fotostabilitu. Tedy dobu, po kterou je opalovací krém schopný vás adekvátně chránit,” upozorňuje Orendášová.

Ideální je namazat se krémem 15 - 30 minut před tím, než vyjdete na slunce. A to velmi pečlivě, včetně nechráněných míst, kam patří i ušní lalůčky, krk, podkolenní jamky, nárty, okolí očí, u mužů pleš a u žen dekolt.

Velmi důležité je i dávkování - na obličej by měla postačit polovina čajové lžičky krému, pro celé tělo pak zhruba dvě polévkové lžíce.