1. mýtus: mamografie je nespolehlivá metoda vyšetření

„Spolehlivost metody, pokud je prováděna ve specializovaných centrech, je přibližně 96 %. Kromě pravidelné mamografie je však nutné, aby si své prsy každý měsíc ženy vyšetřovaly samy a v případě jakékoli změny poté navštívily svého lékaře nebo přímo screeningové pracoviště. Spolehlivost zjištění případného zhoubného nádoru je tak ještě vyšší“, říká prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., vedoucí lékař Mamodiagnostického centra v Berouně a přednosta Radiodiagnostické kliniky 1. LF UK.

Mamografický screening by měl být prováděn každé dva roky, při vyšším riziku i každoročně. Doporučujeme však navštěvovat pouze akreditovaná screeningová centra, která jsou na problematiku chorob prsu specializována. Neleznete je ZDE!

2. mýtus: mamografie může vyvolat rakovinu, a to buď stlačením prsu, nebo rentgenovým zářením

Pro provedení kvalitního vyšetření je stlačení prsu zcela nezbytné. Tkáň prsu je nutno rozložit tak, aby byly vidět jednotlivé struktury. Stlačení prsu ale v žádném případě nezraňuje, rakovinu nevyvolává a velké množství žen vyšetření ani nepříjemně nepociťuje. Přesto je vhodnější, aby se preventivní vyšetření provádělo v první polovině menstruačního cyklu, kdy jsou prsy méně citlivé.

Strach z rentgenového záření je zbytečný, dávka je u moderních přístrojů velmi malá a přínos zásadně převažuje. Je tedy možné vyšetření provádět v odůvodněných případech i každoročně, a to bez jakékoli obavy.

3. mýtus: dle kanadské studie z roku 2014 je mamografie zbytečná

Tato zpráva se v roce 2014 objevila v několika českých médiích a podpořila tak obavy z mamografického screeningu u žen, které se k vyšetření nemohly odhodlat. Čeští odborníci však uvedli na pravou míru, že několik základních faktorů bylo ve studii vynecháno.

Jednak poukázali na fakt, že studie byla prováděna v letech 1980-1985, kdy kvalita mamografických snímků ani zdaleka nedosahovala dnešních moderních přístrojů, a také dávka byla podstatně vyšší. Taktéž je nutné zmínit, že studie se zúčastnil pouze omezený vzorek populace a způsob, jakým byla studie organizována, byl při nejmenším neobvyklý. Výsledky tak mohou být v tomto případě považovány za zavádějící.

4. mýtus: mamografie zvyšuje radiační zátěž štítné žlázy

Podle některých zpráv na internetu mamografie může vyvolat rakovinu štítné žlázy, pokud není při vyšetření chráněna speciálním límcem. Ačkoliv tuto nesmyslnou zprávu odborníci několikrát vyvrátili, na internetu jí stále mnozí argumentují.

„Jde o naprostý nesmysl a neodůvodnitelné šíření poplašné zprávy. Není žádná vědecky uznaná studie, která by ukázala vyšší výskyt nádorů štítné žlázy u žen po mamografickém vyšetření," zdůraznil profesor Daneš. Používání ochranného límce není podle něj nikde na světě v žádném z uznaných screeningových mamografických programů doporučováno či požadováno.

„U mamografie, pokud je udělána správně, nehrozí žádná zřetelnější radiační zátěž štítné žlázy, takže se límce u mamografie nepoužívají," potvrdila primářka radiodiagnostického oddělení brněnského Masarykova onkologického ústavu Helena Bartoňková.

Vybavení na velmi vysoké úrovni

V českých centrech je podle odborníků vybavení pro mamografii na velmi vysoké úrovni, dávka záření se pravidelně sleduje a nepřesahuje hodnoty, které jsou v doporučeních EU.

„Ženy tak nemusejí mít obavy z nadměrného záření. Požadavky na mamografické vyšetření dané ve věstníku ministerstva zdravotnictví jsou navíc velmi přísné. Odborníci, ministerstvo ani Státní úřad pro jadernou bezpečnost nepovažují požadavek používání ochranného límce za racionální," shrnul profesor Daneš.

Podle propočtů Mezinárodní agentury pro atomovou energii se dávka záření na štítnou žlázu při mamografii rovná zhruba jednomu procentu dávky, která dopadá na prs a je rovna dávce, kterou obdrží štítná žláza za tři dny z přirozené radiace prostředí.