Častými příznaky bývá třeba to, že postižený člověk trpí pocity nevolnosti a cítí se unavený. Také ho mohou trápit bolesti břicha, opakované průjmy, bolesti kostí, svalové křeče, celková slabost, podrážděnost, plačtivost a tak dál. Méně běžné příznaky jsou zácpa, zvracení, plynatost, kožní vyrážka, porucha růstu, deprese, řídnutí, případně měknutí kostí, zvýšená kazivost chrupu, neplodnost, vypadávání vlasů aj.

Uvedené příznaky se objevují v různých kombinacích a intenzitě. Někdy se proměňují i podle toho, jak se nemoc vyvíjí. Jinak se choroba projevuje ve stadiu akutního vzplanutí, ve fázi bez příznaků, ve zklidněném období, nebo ve fázi potencionálního sklonu k této poruše. Jinak se může hlásit u dětí a jinak u dospělých.

Často ji provázejí další nemoci

„V každém případě jde o autoimunitní chorobu, kterou u lidí s dědičnou dispozicí vyvolává lepek,“ vysvětluje gastroenterolog doc. MUDr. Pavel Kohout CSc.

„Tuto bílkovinu obsahují určité druhy obilí a výrobky z něj. U člověka, který onemocní celiakií, způsobí lepek zánět v tenkém střevě, následně i poruchu trávení a vstřebávání. Naruší rovněž další funkce střeva a postupem času dojde na jeho sliznici k nevratným změnám.“

Nemoc může vyvolat chudokrevnost, únavu a bolesti kloubů, ale také osteoporózu (řídnutí kostí). Někdy způsobí i potíže s otěhotněním.

Celiakii občas doprovází cukrovka nebo onemocnění štítné žlázy, zvyšuje však i riziko vzniku zhoubných nádorů. Také proto je důležité, aby ji lékaři zachytili a léčili včas.

Ženy postihuje dvakrát častěji

U někoho se choroba projeví už v dětství, u jiného až v dospělosti. U dětí trvá diagnóza obvykle kratší dobu než oněch zmíněných osm (u žen) nebo dvanáct let (u mužů). Něžné pohlaví postihuje nemoc dvakrát častěji než muže.

„Dnes se celiakie zjišťuje pomocí testu na určité protilátky,“ říká docent Kohout. „Domácí testy jsou jenom orientační, skutečně spolehlivý test patří do rukou lékaře, který ho posílá na vyhodnocení do akreditované laboratoře. Navíc se výsledek obvykle potvrzuje ještě odebráním vzorku tkáně z tenkého střeva při gastroskopii, u malých dětí pak pomocí speciální kapsle, kterou lékaři zavedou do tenkého střeva.“

Dieta jako léčba

Aby to všechno bylo ještě víc zamotané, celiakie zdaleka není jedinou formou nesnášenlivosti lepku. Existují i další varianty této poruchy: imunitní, autoimunitní, alergické atd. Odborníci odhadují, že v ČR trápí kolem 50 000 lidí.

Prakticky jediný způsob, jak nemoc léčit, je bezlepková dieta. Tedy jídelníček, ve kterém pacient vyloučí všechny potraviny obsahující tuto bílkovinu. Je v pšenici, žitu, ječmeni, případně v ovsu a výrobcích z těchto druhů obilí.

Postižený člověk si musí dávat pozor také na uzeniny, paštiky, konzervy a výrobky z mletého masa. Stejně jako na polévky, omáčky, kečupy, majonézy, dresinky, hořčice, masoxy, sójové omáčky, kypřicí prášky, pudinky, cukrovinky, jogurty, tavené sýry, různé dezerty a tak dál. Mohou totiž obsahovat příměs mouky, strouhanky nebo škrob s lepkem.

Nevhodné je pro ně rovněž pivo, k jehož výrobě se používá slad z obilí. Pokud si ovšem nekoupí to speciální, určené celiakům, ve kterém lepek není.

Jídelníček, který se prodraží

Problém je, že producenti potravin běžně neuvádějí na obalech svých výrobků údaje o obsahu lepku. Spolehlivým vodítkem je pouze nápis: Bez lepku. Pokud na sobě mají značku s přeškrtnutým klasem, je to složitější, v některých případech jde o kvalitní výrobek, v jiných bohužel o zneužití značky.

Bezlepkové potraviny bývají dražší než ty běžné, některé až osmkrát. Navíc, pokud pacient konzumuje jenom výrobky označené jako bezlepkové, snadno se vystaví riziku trochu jednostranného a málo pestrého jídelníčku.

Tyto potraviny mohou někdy obsahovat malé množství lepku: až do 20 mg na kilo. Celiakům to obvykle nevadí, ale vadí to lidem alergickým na lepek.

Móda i bestseller

Velkou módou, zejména v USA, se stala dieta, která se snaží vyloučit nebo aspoň výrazně omezit konzumaci potravin obsahujících lepek. Není určena celiakům, ale lidem, kteří se chtějí dobře cítit, zhubnout a mít lepší kondici. Stravuje se tak podle některých odhadů až čtvrtina Američanů.

Nejvíc ji zpopularizoval tenista Novak Djokovič. Tomu před šesti roky znepříjemňovaly život zdravotní problémy, kvůli kterým měl problém odehrát celý turnaj. Negativně ovlivňovaly jeho tenisové výkony a psychickou pohodu. Tenista je přičítal astmatu.

Podle nutričního specialisty doktora Igora Cetkoviče však šlo o nesnášenlivost lepku, který ho dráždil, a také o zvýšenou citlivost na mléčné výrobky.

Když tenista změnil jídelníček, to znamená, že například výrazně omezil potraviny obsahující lepek, lépe se cítil a byl na kurtu rychlejší. Ale také dřív regeneroval a lépe se soustředil. Během jednoho roku se stal světovou jedničkou. Své zkušenosti popsal v knize Naservírujte si vítězství, která se stala bestsellerem.

Zdravého člověka lepek nedráždí

Djokoviče pak napodobovala řada sportovců, kteří chtěli zmírnit své trávicí obtíže a zvýšit svou výkonnost. To, že se někteří z nich lépe cítili, případně dosahovali lepších výsledků, pak připisovali právě vyloučení lepku ze stravy.

Podobné efekty popisovala také řada obyčejných lidí. „Je potřeba zdůraznit, že se jedná o subjektivní pocity a subjektivní závěry sportovců i jejich výživových poradců,“ upozorňuje docent Kohout.

„Nikoliv o závěry, které by byly potvrzené vědecky. Pravda, pšenice dnes obsahuje víc lepku než kdysi. Pro zdravého člověka bez dispozice k celiakii nebo k alergii na lepek však nepředstavuje žádné zdravotní riziko nebo problém.“

Co přinese bezlepková dieta zdravým lidem

Zdravý člověk dodržováním bezlepkové diety nic nezíská, na druhou stranu mu ani neuškodí. Jediné, co mu může hrozit, je nevyvážený jídelníček a tedy nedostatek určitých živin, vitamínů a minerálů.

Výběr potravin bez lepku bývá přece jenom zúžený. Proto je rozumné, když si jídelníček nechá zkontrolovat nutriční terapeutkou.

Jediným ziskem může být jeho lepší subjektivní pocit, vyjde ho však o 100 a více procent dráž než běžné stravování.

Jediné, co má z pohledu odborníků na výživu opravdu smysl, je nahrazování výrobků z bílé mouky těmi celozrnnými. Ovšem ne kvůli lepku, spíš kvůli vyššímu obsahu vlákniny, které konzumujeme málo. Má totiž na náš organismus řadu pozitivních účinků. Snižuje například vysokou hladinu krevního cukru a tedy i záchvaty hladu, podobně jako riziko propuknutí cukrovky.

Bezlepková dieta znamená to, že rodiče celiaka zaplatí za potraviny například minimálně o 3000 korun měsíčně navíc. Zdravotní pojišťovny jim na ně sice trochu přispívají, ale bohužel jen částečně (třeba VZP kolem 500 Kč měsíčně, ale pouze dětem a studentům do 26 let).