Rýmovník

Ucpaný nos nemá šanci. Je to léčivá a velice aromatická pokojová rostlina. Vlastně jde o kombinaci máty a meduňky, nazývá se také kubánské oregano nebo mexický eukalyptus. Na pěstování není vůbec náročná, potřebuje jen dostatek světla. Používají se její čerstvé listy. Uvolňuje nosní sliznice už jen tím, že promneme lístek mezi prsty a přiložíme k nosní dírce.

Připravit si můžeme i čaj, který uvolní nejen zastydlou rýmu, ale i celé tělo. Stačí zalít 2–3 nasekané dužnaté lístky čtvrt litrem vody a ještě teplé vypít.

TIP Potřebujeme-li uvolnit rýmu, je výborná i pelargonie růžová – stačí její listy promnout a nasát jemně citrónovou esenci, během chvíle se rýma spustí a začne se nám lépe dýchat.

Divizna velkokvětá

Bojovník proti hlenům. Divizna patří mezi známé léčivky, které rostou na našich loukách. Vydatně pomáhá při vykašlávání, obsahuje totiž účinné látky (saponiny), které rozkládají hleny v plicích a dýchacích cestách. Název má prý odvozený od toho, že dokáže s organismem dělat divy. Zklidňuje podrážděné sliznice.

Čaj se připravuje z květů divizny, přesněji řečeno z okvětních lístků. Na 1 l vody dáváme asi 4 polévkové lžíce sušené byliny. Louhujeme deset minut. Před pitím výluh přefiltrujeme skrz plátýnko, květy jsou pokryty drobnými chloupky, které dráždí sliznice. Než čaj vystydne, můžeme teplé výpary vdechovat, uvolníme tak ucpaný nos. Pozor! Semena divizny jsou mírně toxická.

Jedle sibiřská

Na záněty a pro zklidnění. Jedlový olej z mladých výhonků sibiřské jedle je nejúčinnější v počátcích nastuzení, kdy začíná škrábání v krku. Nejlepší je silice inhalovat – uvolníme dýchací cesty a začneme i odkašlávat. Během hodiny by se nám mělo ulevit.

Pro zintenzivnění účinků ještě potírejte čelo, chodidla, horní část zad a hrudníku. Opakujeme 3x až 5x za den. Jedle sibiřská účinkuje protizánětlivě, zklidňuje, hojí. Ničí také choroboplodné zárodky – jsme tak méně nakažliví.

Anginovník čínský

Pomůže hlasivkám i proti bolesti. Trochu se podobá kosatci, rostlinu můžeme pěstovat v květináči stejně jako na zahrádce – je mrazuvzdorná.

Látky obsažené v anginovníku výborně rozpouštějí hleny. Stačí několikrát za den utrhnout asi třícentimetrový kousek listu nebo oddenku a dlouze žvýkat, vysušenou část pak vyplivnout.

Můžeme si připravit i odvar, ale mnohem bezpečnější na dodání správného množství účinné látky je tinktura, kterou nakapeme do vlažné vody a vykloktáme. Silice anginovníku jsou výborné i na hlasivky a mají lehké znecitlivující účinky, takže chvíli po použití uleví od bolesti. Efekt vydrží přibližně dvě až tři hodiny.

Šípek nebo růže šípková

Vitamínová bomba nás posílí. Byla doba, kdy sušené šípky nechyběly v žádné domácnosti. Pravidelná konzumace šípkového čaje v zimním období zvýší obranyschopnost organismu právě proti infekčním nemocem a nachlazení.

Čaj, který je bohatý na vitamín C, připravíme snadno. Většinou se dávají na čtvrt litru vody dvě lžíce celých plodů, jejich množství ovlivňuje chuť nápoje. Šípky se jednoduše na noc namočí a ráno ve stejné vodě přivedou k varu. Poté se nechají opět louhovat, a to přibližně čtvrt hodiny. Nápoj scedíme a pijeme po malých doušcích. Scezené šípky můžeme zalít horkou vodou ještě jednou. Z druhého louhování má čaj intenzivnější chuť.

TIP: Pro větší účinnost můžeme smíchat šípky s lipovým květem, získáme tak čaj lahodné chuti, který si zamilujeme.

Voňavý bylinkový sirup proti kašli

Vezmeme asi 1 l vody, ve kterém rozpustíme 1 kg cukru, a svaříme. Jakmile se cukr rozpustí, přidáme 3 velké lžíce bylinné směsi – jitrocel, mateřídouška, tymián, yzop, heřmánek - ve stejném poměru. Asi 5 minut vaříme. Můžeme nechat louhovat do druhého dne nebo scedíme po vychladnutí. Skladujeme v lednici.

Ze stejné směsi připravíme odvar i čaj, sladíme medem, pijeme vlažné.