Kdo by neznal pocit, když se ráno vzbudí unavenější, než když šel večer spát, nebo po flámu s tmavými kruhy pod očima, nepříjemným dechem či dalšími neduhy. To všechno nějak souvisí se spánkem a dobou, po kterou odpočíváme.

Za některé projevy může nahromaděný stres, jiné mohou být signálem, že našemu tělu něco chybí.

Server Dailymail přinesl přehled některých vědeckých vysvětlení, proč a co se v těle děje, když spíme nebo jsme nadmíru unavení.

Tik v oku

Nejeden člověk se během života setká se situací, že je velmi unavený, z jakékoli příčiny. K fyzickému vyčerpání, které může být často způsobeno stresem, klasickým vyčerpáním nebo například nadmírou alkoholu, se pak nezřídka přidává i nepříjemný tik v oku. Čím více je člověk unavený, tím více může záškuby v oku, respektive na víčku, pozorovat.

Svaly na očních víčkách jsou velmi jemné, a proto i velmi citlivé na jakékoli faktory ovlivňující životní styl. Jejich samovolné chvění, zvané odborně myokymie, je i přes možnou nepříjemnost neškodné, vysvětluje konzultant a oční chirurg Hugo Henderson.

Pokud se bude chtít člověk takových projevů vyvarovat, docílí tím nejlépe navýšením doby spánku a také omezením konzumovaného alkoholu. Když se ale k nevinným záchvěvům přidají později i křeče, je vhodné co nejdříve vyhledat odborníka. Může jít totiž o příznaky neurologické poruchy.

Nepříjemný dech po ránu 

Že dech řady lidí po ránu zrovna nevoní libě, není nic nového. Někdy až kyselou chuť lze jednoduše ´zapít´ sklenkou vody, nebo vyřešit vyčištěním zubů. Proč ale vůbec vzniká?

Důvodem je větší sucho v ústech než přes den. „V noci se tvoří menší množství slin, protože ty jsou většinou produkovány hlavně kvůli tomu, abychom zvládali lépe konzumovat přijímané jídlo,” vysvětluje Andrew Eder, konzultant a stomatolog v Eastman Dental Institute. „Když se k tomu přidá v noci spánek s otevřenou pusou, vede to k nadměrnému suchu v ústech,” dodává profesor.

Na nepříjemném dechu po ránu se ale také podílí zbytky jídla mezi zuby, které se mají možnost přes noc rozkládat, dále kouření, případně různá onemocnění, která zvyšují aktivitu bakterií v ústech. To všechno stojí za vyšší produkcí síry, která zápach ještě zhoršuje.

Křečovité záškuby ve spánku 

Během spánku lidské tělo prochází pravidelně několika různými fázemi, vysvětluje na začátek odborník na spánek Gaby Badre z londýnské kliniky. Lehký spánek se mění v hluboký, později začíná spánková fáze REM. To je období, kdy se zdají sny. V té chvíli se svaly jakoby paralyzují, a i proto například člověk není schopen křičet nahlas ze spánku.

Když je ale člověk přetažený a nadměrně unavený, případně spí nepravidelně a v noci se probouzí, nastává přechod mezi spánkovými fázemi chaoticky, a tělo se může dostat do fáze REM dříve, než je na to připraveno.

I tak se člověku zdají sny, ale protože se dostal do fáze, kdy jeho svaly ještě nejsou zcela uvolněny, může u něj docházet ke krátkým záškubům. Takový stav se nazývá myoklonie. „Lidé si takový stav vysvětlují jako něco škodlivého, ale je to zcela normální. Nejlepším způsobem, jak se toho zbavit, je pravidelný spánkový režim,” vysvětluje profesor Badre.

Tmavé kruhy pod očima 

Když se někomu objeví tmavé kruhy pod očima, je to většinou přisuzováno nadměrné únavě či nevyspání. Nejde ani tak o konkrétní zabarvení pokožky pod očima, jako spíš o to, že krevní cévy více prosvítají pokožkou, která se zdá tmavší, vysvětluje pro britský server Justine Hextallová, dermatoložka ze Západního Sussexu.

„Jde vlastně o známku dehydratace. V jejím důsledku je vrchní vrstva kůže méně kyprá a dochází tak k větší viditelnosti spodních vrstev,” dodává dermatoložka.

Příčin může být celá řada, nadměrné množství vypité kávy, která dehydratuje, ale také celkově vysušená pokožka, například kvůli klimatizaci nebo naopak přehřátí v přetopených místnostech.

„Když je k tomu člověk navíc unavený, má tendence více si otírat či mnout oči, čímž ještě víc dráždí pokožku. Proto, když je nevyspalý, má sklony k tmavší pokožce pod očima. Výrazně tmavé kruhy pak mohou být i genetickým znakem,” vysvětluje Hextallová další možné příčiny.

Své hraje i věk. S přibývajícími roky jsou kruhy znatelnější, a to v důsledku ztráty kolagenu a tuku kolem očí. To dává pokožce pod očima větší stínovaný efekt.

Proč si některé sny nepamatujeme 

Co způsobuje, že si některé sny pamatujeme klidně celý den, a jiné ne? Větší tendenci si zapamatovat obsah snu máme, když je spánek nějakým způsobem narušen. Při spánku se fáze spánku mění v nastaveném cyklu, každý trvá asi zhruba 90 minut, říká neuroložka a poradkyně Kirstie Andersonová.

Všeobecně je první polovina noci tvořena hlubokým spánkem, více sníme v té druhé. Pokud se člověk vzbudí v tuto dobu, má také větší šanci si svůj sen zapamatovat. „Některé sny jsou všeobecně více zapamatovatelné, protože bývají spojeny s velkými emocemi. Proto si lidé více pamatují noční můry,” dodává.

K lepšímu zapamatování snu paradoxně pomáhá alkohol nebo také užívání některých léků, protože narušují standardní průběh spánku.

Únava a bledá tvář 

„Jsi nějaká bledá, nejsi unavená?” I tak nějak může znít dotaz na ne zrovna zdravou barvu pokožky, kterou nositel zrovna oplývá. Nejčastější příčinou takového vzhledového charakteru bývá snížení průtoku krve do kůže, vysvětluje cévní chirurg Eddie Chaloner.

Stres a únava aktivují v těle specifické reakce nervového systému. To vede k uvolnění hormonů, jako je například adrenalin, který pomáhá tělu rychleji reagovat, ale také způsobuje zúžení krevních cév. Ty v blízkosti povrchu kůže mohou blednout, a proto i pokožka člověka vypadá na pohled bledší.

Další příčinou je již zmíněná dehydratace. Čím méně je vody a tekutin v těle, o to víc je upřednostňován přísun krve do životně důležitých orgánů, kůže musí vystačit s menším množstvím. A proto opět působí jako bledší, dodává odborník.

Zarudlé oči 

Při únavě bývá určitým viditelným faktorem i zarudnutí očí. Začíná to tím, že unavený člověk nevědomky méně často mrká. Dostatečné mrkání je přitom důležité, protože umožňuje pohyb tekutiny ze slzných kanálků přes oční bulvy, což je zachovává dostatečné zvlhčené.

Pokud k tomu nedochází, a vnější vrstva oka výrazněji vyschne, drobné krevní cévy v oku jsou náchylnější k zánětu a rozšíření, což se projevuje viditelnějším zarudnutím. Jedním z projevů nadměrného vysušení oka je pak svědění.

„Nejlepší, co můžete v takové situaci udělat, je jít spát. Nebo si alespoň na chvíli dopřát odpočinek a zavřít na několik minut oči,” uzavírá oční chirurg Paul Chell.