Úroveň českého zdravotnictví je velmi vysoká, zvlášť z pohledu špičkových zařízení různých medicínských oborů poskytujících zdravotní péči, jejíž kvalita i výsledky se vyrovnají nejlepším zahraničním klinikám.

Ačkoliv je u nás utvořen funkční systém prevence, neumíme jej zcela využívat. Na straně chybujících jsou jak samotní lidé, tak někdy bohužel i praktičtí lékaři. U lidí je největší chybou, že nechodí na preventivní prohlídky, na které mají ze zákona zdarma nárok.

„Například v oblasti onkologické prevence se pravidelných mamografických vyšetření účastní cca 45 % žen, které na to mají ze zákona po 45. roce věku nárok. Stejně tak na prohlídky ohledně karcinomu děložního hrdla – tedy opět čistě ženskou záležitost – chodí mezi 45–50 % klientek VZP. Ovšem už například u kolorektálního karcinomu (tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku), kde se prohlídky týkají jak žen, tak mužů, je účast jen cca 10 %,” upozorňuje tiskový mluvčí VZP Mgr. Oldřich Tichý.

Nebezpečí při podceňování prohlídek

Lékaři jsou pak někdy nedůslední a nezodpovědní, jelikož neprovádějí prohlídky tak, jak mají. Přitom pokud nemocný i praktický lékař podcení samotné vyšetření, důsledky mohou být katastrofální. A je jedno, zda se jedná o pozdě odhalené onkologické onemocnění či neléčený vysoký krevní tlak, arytmie nebo vysoká hladina glykémie apod.

Což potvrzuje i příběh šedesátiletého Jana, který ke svému lékaři sice pravidelně chodil, ale lékař zcela podcenil jak jeho rodinnou anamnézu, tak pravidelné vyšetření, ale posléze i prvotní příznaky upozorňující na ischemickou chorobu srdeční. Vlivem dlouhodobé neléčené hypertenze (vysokého krevního tlaku) tak prodělal akutní infarkt myokardu. Po změně praktického lékaře, kdy již měl srovnání, byl naprosto šokován, jak předchozí lékař, jemuž celou řadu let důvěřoval, preventivní vyšetření podceňoval.

Podceňování prevence v oblasti kardiovaskulárního onemocnění dokazují i statistiky. „Každý rok je pro akutní infarkt myokardu hospitalizováno přes 22 000 osob a téměř 6500 z nich na koronární příhodu zemře. Včasnou prevencí by přitom bylo možné tuto nepříznivou situaci podstatně zlepšit a snížit počet akutních příhod o dalších 30 %,” upozorňuje Doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., z České společnosti pro aterosklerózu a 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN.

Čtyřicetiletý manažer Alex má ale zcela jinou zkušenost. Nikdy neměl žádné větší zdravotní problémy, a tak na preventivní prohlídky k lékaři v zásadě nechodil. Bohužel k lékaři vlivem množství práce nezašel ani v okamžiku, kdy už se necítil příliš fit a začal na sobě pozorovat určité změny jako neustálou žízeň, svědivost kůže a celkovou únavu. Vlivem podcenění situace upadl do hypoglykemického šoku a celé měsíce posléze bojoval v nemocnici o přežití. Svůj boj vyhrál, ale do konce života si již ponese následky.

Nespokojenost s lékařem

Pokud bude mít jedinec pocit, že lékař jeho prohlídky neprovádí dostatečně důsledně a v souladu s vyhláškou ministerstva zdravotnictví, neměl by nad tím mávnout rukou! „S lékařskou péčí je to podobné jako třeba s psychologem, advokátem apod. Když k němu člověk nemá plnou důvěru, nemůže to fungovat. Vždy je tedy lepší změnit lékaře. A pokud klient ve svém okolí nezná jiného lékaře, pak se může obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která mu pomůže se zajištěním jiného registrujícího lékaře,” radí Oldřich Tichý.

Na lékaře je možné si i stěžovat. V první řadě zřizovateli daného zdravotnického zařízení (je-li to někdo jiný než ten jeden konkrétní lékař), následně se pacienti mohou obrátit na zdravotní pojišťovnu, případně na Českou lékařskou komoru.

Každý by si měl uvědomit, že se jedná o jeho zdraví, tedy to nejcennější, co má, a pokud nezačne sám jednat, ať už odchodem od lékaře, či si stížností, pak ubližuje především sám sobě a nese i plnou zodpovědnost za své rozhodnutí. Totéž ale platí i při ignorování preventivních prohlídek samotnými nemocnými. Pokud tak činí, pak musí i následně přijmout zodpovědnost za důsledky svých rozhodnutí a nesmí házet vinu na lékaře či své okolí.

Na co máme ze zákona zdarma nárok 

Preventivní prohlídky provádí v pravidelných intervalech registrující lékaři primární péče (praktický lékař, praktický lékař pro děti a dorost, zubní lékař a gynekolog a porodník) u osob, jež ještě žádné příznaky postižení zdravotního stavu nepociťují.

Obecně mají lidé nárok na:

  • Všeobecnou preventivní prohlídku u praktického lékaře – 1x za dva roky (děti do tří let u praktického lékaře pro děti a dorost častěji, od tří let pak rovněž ve dvouletých intervalech)
  • Gynekologickou preventivní prohlídku – každoročně od 15 let, palpační a cytologické vyšetření
  • Stomatologickou prohlídku – 2x ročně, kdy je prevence zaměřena na zachování vlastního chrupu a oddálení časového horizontu pro zhotovení zubních náhrad, tedy i zaměření na správnou hygienu, čímž se předejde kazivosti nebo například vzniku paradontózy

V rámci preventivní prohlídky lékař provede vyšetření: zraku, sluchu, moči, cholesterolu a glykémie – prevence metabolických onemocnění, změří krevní tlak a EKG ve 40 letech věku – prevence kardiovaskulárních onemocnění. Dále pak doplní anamnézu, zkontroluje očkování a provede vyšetření v rámci onkologické prevence, a to podle zhodnocení rodinné anamnézy.

Pak je možné provést i kontrolu: kůže, per rectum (vyšetření konečníku), vyšetření varlat nebo prsů.

Nárok na screeningové programy:

– velmi důležité je screeningové vyšetření podstoupit v akreditovaných pracovištích. Jedině zde pacienti budou mít 100% jistotu, že jim bylo vyšetření provedeno opravdovými odborníky s nejlepšími zkušenostmi.

  1. Screening nádorů prsu prostřednictvím mamografie na akreditovaných pracovištích – od 45 let 1x za dva roky, seznam pracovišť pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven naleznete ZDE!
  2. Screening nádorů tlustého střeva a konečníku prostřednictvím testu na okultní krvácení do stolice od 50 do 55 let 1x ročně; od 55 let 1x za dva roky tento test nebo screeningová kolonoskopie na akreditovaných pracovištích 1x za 10 let, seznam pracovišť pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven naleznete ZDE!
  3. Screening nádorů děložního hrdla prostřednictvím cytologického vyšetření stěru z děložního hrdla na akreditovaných pracovištích – od 15 let 1x ročně, seznam pracovišť pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven naleznete ZDE!
Ženy

Preventivní prohlídky – ženy 18–35 let 

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • jedenkrát ročně preventivní gynekologická prohlídka
  • v 18 a ve 30 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • v 18 letech kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
  • od 25 let klinické vyšetření prsů (při pozitivní rodinné anamnéze nebo při jiných rizikových faktorech)

Preventivní prohlídky – ženy 35–50 let

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • jedenkrát ročně preventivní gynekologická prohlídka
  • ve 40 a 50 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • ve 40 letech a dále každé dva roky kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
  • ve 40 letech a dále každé čtyři roky vyšetření EKG
  • od 45 let a dále každé dva roky mamografické vyšetření

Preventivní prohlídky – ženy 50 let a starší

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • jedenkrát ročně preventivní gynekologická prohlídka
  • každé dva roky mamografické vyšetření
  • od 50 do 55 let jednou za rok test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let jednou za dva roky test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let a dále každých deset let endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
  • v 60 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
Muži

Preventivní prohlídky – muži 18–35 let

  • od 19 let a dále každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • v 18 a ve 30 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • v 18 letech kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)

Preventivní prohlídky – muži 35–50 let

  • každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • každé dva roky orientační chemické vyšetření moči
  • ve 40 a 50 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi
  • ve 40 letech a dále každé dva roky kontrola glykémie (hladiny cukru v krvi)
  • ve 40 letech a dále každé čtyři roky vyšetření EKG

Preventivní prohlídky – muži 50 let a starší

  • každé dva roky preventivní prohlídka u praktického lékaře
  • dvakrát ročně stomatologické vyšetření
  • od 50 do 55 let jednou za rok test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let jednou za dva roky test okultního krvácení ve stolici – TOKS
  • od 55 let a dále každých deset let endoskopické vyšetření střev (jako druhá varianta k TOKS)
  • v 60 letech vyšetření cholesterolu a tukových látek v krvi

Více informací naleznete na www.prevence4U2.cz.