„Fibrilace srdečních síní jsou nebezpečné – často výrazně snižují kvalitu života, a navíc je provází vysoké riziko vzniku tromboembolických komplikací,“ tvrdí profesor Petr Neužil, primář kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce. Nejen řada chorob, ale také vliv stresu a především postupné stárnutí populace způsobují, že statistická čísla výskytu této nejčastější srdeční arytmie rostou.

Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce patří v Evropě, ale i ve světě ke špičkovým pracovištím, která zvládají léčbu fibrilace srdečních síní i prevenci tromboembolických komplikací s použitím nejmodernějších technologií. K unikátním zákrokům patří i okluze neboli uzávěr ouška levé srdeční síně, kde krevní sraženiny často vznikají.

Co se děje se srdcem

Fibrilace srdečních síní vzniká následkem kroužení elektrických vzruchů v obou srdečních síních po měnících se okruzích. To způsobuje, že se stěny síní nestahují pravidelně, ale naopak chaoticky, bez jakéhokoliv řádu, pouze se chvějí. Ztráta koordinované činnosti znamená i ztrátu dobré čerpací funkce, takže krev srdcem neprotéká, jak by bylo potřebné.

Podle posledních statistik trpí fibrilací srdečních síní asi 2 % lidí. Ve skupině lidí nad 65 let se již fibrilace síní vyskytují u 8 % z nich. A podle odhadů by v roce 2050 mohlo v této věkové skupině trpět fibrilacemi síní až 20 % jedinců.

Původcem i stres

Arytmie může nastat poté, co jsou poškozeny buňky srdečního svalu. To se stane například po infarktu myokardu, při ischemické chorobě srdeční, při chlopenních vadách atd.

Vyšší výskyt fibrilace srdečních síní prokázaly studie u pacientů s vysokým krevním tlakem (až 30 % pacientů s fibrilací síní trpí současně hypertenzí), u lidí s cukrovkou, obezitou, metabolickým syndromem či s poruchami dýchání ve spánku. V některých případech může fibrilace síní provázet jiná onemocnění, kupříkladu nadměrnou činnost štítné žlázy, při nadužívání alkoholu nebo u některých otrav.

Síňová fibrilace ovšem může postihnout i jinak zcela zdravé srdce. Důvodem může být současný život v neustálém stresu, který mění reakce organismu.

Příznaky

„K typickým příznakům patří nepravidelný, různě silný tep a bušení srdce,“ říká profesor Neužil. Dále to je dušnost, únava, přidat se mohou bolesti na hrudi či nevolnost. Jindy ale fibrilace probíhá bez příznaků a projevit se může až později svými komplikacemi, například cévní mozkovou příhodou.

Léčba

Riziko cévní mozkové příhody souvisí s tím, že se ve fibrilujících srdečních síních značně zpomaluje krevní tok, krev zde dokonce až stagnuje a má tendenci, aby se v ní tvořily krevní sraženiny čili tromby. Ty se snadno mohou srdečními tepnami dostat do celého těla a doputují leckdy až k mozku, kde způsobí tromboembolickou mozkovou příhodu.

Nejlepším řešením, jak trombózám předejít, je arytmii odstranit. U řady nemocných je možné provést operační zákrok buď otevřený chirurgický, nebo takzvanou katetrizační ablaci. U některých to však nejde a dlouhodobě užívají léky proti srážlivosti krve – lidově se jim říká „léky na ředění krve“.

Standardním postupem v antikoagulační léčbě je podávání léku Warfarin, který snižuje riziko tromboembolické choroby až o 65 %.

Uzávěr ouška levé srdeční síně

Pro skupinu pacientů, u nichž nelze farmakologickou léčbu podávat, protože například trpí závažnými krvácivými stavy nebo jsou sportovci a mají zvýšené riziko úrazů, mají kardiologové k dispozici jiné účinné preventivní řešení. Tím je okluze čili uzávěr ouška levé srdeční síně.

Ouško levé síně je vývojová výchlipka, ve zdravém srdci se stejně jako celý srdeční sval i ono normálně smršťuje a velkou rychlostí vypuzuje krev dále do oběhu.
„Při fibrilaci síní je však tok krve zpomalen až zastaven a je prokázáno, že v oušku levé srdeční síně vzniká až 98 % nebezpečných krevních sraženin, které mohou způsobit cévní mozkovou příhodu,“ říká profesor Neužil.

Kardiologové proto provádějí minimálně invazivní zákrok, při němž ouško uzavřou a nedovolí tak krvi, aby v něm stagnovala a srážela se.

Tato operace výrazně zvyšuje kvalitu života nemocných, ti nemusí riskovat komplikace léčby warfarinem či podobnými léky, ani není třeba, aby docházeli na pravidelné každoměsíční krevní testy. Riziko cévní mozkové příhody díky zákroku klesá o 70 procent.