Při zahrádkaření dochází k přirozenému pohybu, při kterém se posilují všechny důležité svaly a pobyt na čerstvém vzduchu prospívá i dalším orgánům.

"Pletí, hnojení, setí, zametání, hrabání  nebo okopávání jsou činnosti, při kterých si jedinec může udržet výbornou fyzickou kondici, aniž by musel chodit do posilovny či běhat,” upozorňuje Kara Smithová, koordinátorka cvičebních programů z Loyolské univerzity v Chicagu.

A nelze se čemu divit, když při klasických zahradnických pracích, jako jsou pletí, hrabání nebo sázení, člověk spálí za hodinu přibližně 1078 KJ (258 Kcal). Přičemž při sekání trávy nebo rytí je výdej energie ještě vyšší.

„Výhodou prací na zahradě je i to, že při nich člověk ztrácí pojem o čase. Tudíž jimi tráví mnohem delší dobu než cvičením,” dodává Lucie Borovičková z Fiskars.

Práce na zahradě vyžaduje řádné rozcvičení a protažení svalů

Zahájení prací na zahradě vyžaduje přípravu podobnou té, kterou dělají vrcholoví atleti, než jdou do finále. Prudký nástup prací může vést ke zraněním, proto odborníci doporučují si nejprve protáhnout svaly a zahřát je.

”Zahrádkáři by jednoduše neměli přecházet přímo z nicnedělání do namáhavé činnosti," doporučuje Ian Drysdale z British College of Osteopathic Medicine (BCOM).

Základní rady, jak předejít bolestem a zraněním při zahradničení:

  • kleknout si, kdykoli je to možné
  • nedělat hodiny a hodiny stále stejné pohyby, jako je třeba rýpání záhonů, ale střídat různé práce. Při hrabání a podobných činnostech střídat i ruce, aby nedocházelo k jednostrannému zatěžování svalů
  • dodržovat pitný režim
  • chránit se před sluncem
  • před prací si vždy jemně protáhnout svaly, a třeba se projít okolo pozemku, aby se organismus zahřál
  • při zvedání těžkých předmětů vždy pokrčit kolena a nechat narovnaná záda
  • opatrně se zvedat a přestat dělat, když se ozve bolest
  • používat ochranné pomůcky, jako jsou rukavice
  • nepracovat zpočátku více než dvě hodiny denně