Některé mýty jsou svým způsobem nebezpečné. Ze zdravíprospěšných potravin mohou totiž kolikrát udělat úplný opak a lidé je pak nekonzumují, protože jsou přesvědčení, že pro jejich zdraví nejsou vhodné, nebo že jsou dokonce i naprosto nevyhovující. Ale jak se jim bránit? Dietoložka Karolína Hlavatá říká, že je potřeba výživu nepodceňovat a neustále se vzdělávat. „Jediná možnost, jak se bránit mýtům, je osvojit si základní znalosti o výživě.”  V těch má ale spousta lidí značné mezery.

Rybí maso je moc drahé

Více než polovina Čechů považuje ryby za zdravé, nicméně předražené maso. Ryby příliš nekonzumujeme, přestože víme o jejich zdravotních benefitech, k nimž patří, že je jejich maso bohaté na kvalitní a lehce stravitelné bílkoviny, obsahuje omega-3 mastné kyseliny i vitamíny, hlavně pak skupinu B, A i D. Na jednoho člověka připadá za rok zhruba pět kilo ryb, což je v porovnání se severskými národy hodně málo.

Argument, že rybí maso je drahé, je přitom nesmyslný. Kilo vepřové kýty seženete za 130 Kč, stejné množství kuřecích prsních řízků koupíte za 180 Kč. A kolik stojí čerstvý kuchaný pstruh? Zaplatíte za něj 150 Kč/kg.

Mléko zahleňuje

Mýtus o škodlivosti mléka je založen na tvrzeních popisovaných v knihách o alternativní medicíně. Čínská medicína věří, že při onemocnění dýchacích cest je nutné vyloučit z potravy hlenotvorné potraviny, tedy zejména mléko a mléčné výrobky. „Žádná studie ale nikdy neprokázala, že by mléko zahleňovalo,” říká specialista na výživu a zdravý životní styl Petr Havlíček. Průzkum iniciativy Vím, co jím a piju ukázal, že si to ale přesto myslí téměř polovina spotřebitelů (47,8 %), dalších 18,9 % neví, co si o údajné hlenotvorné povaze mléka vlastně myslet.

„Mléko nezahleňuje. Po požití mléka vzniká v ústech a hltanu pouze jemný povlak, který může být subjektivně vnímán jako hlen. Tento povlak je tvořen mléčným tukem a vodou a po krátké době se rozkládá na základní živiny,“ popisuje Petr Hlavatý, obezitolog z Endokrinologického ústavu v Praze. „V minulosti byla provedena řada studií, které se snažily potvrdit vliv mléka a mléčných výrobků na zvýšenou tvorbu hlenu. V žádné z nich se však tento efekt neprokázal, a to ani u dětí trpících astmatem,“ doplňuje Hlavatý.

Margaríny jsou umělé tuky

Určitě už jste někdy slyšeli tvrzení, že se margaríny vyrábějí z ropy. To je ale samozřejmě naprostý nesmysl stejně jako tvrzení, že jde o umělé tuky. Je to totiž přesně naopak. „Margaríny nejsou uměle vytvořené tuky. Vyrábějí se z přírodních surovin, rostlinných olejů a tuků, mechanickým způsobem podobným jako při výrobě másla,“ vyvrací jeden z nejrozšířenějších mýtů profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemicko-technologické.

Kvalitní margaríny se vyrábějí výhradně z rostlinných olejů (nejčastěji slunečnicového a řepkového) a tuků, proto obsahují vysoké množství zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin.

„Některé margaríny obsahují i polynenasycené mastné kyseliny řady omega-3, kterých přijímáme ve stravě málo,“ říká na adresu margarínů dietoložka Karolína Hlavatá. Rostlinné oleje a potraviny z nich vyrobené by měly v našem každodenním jídelníčku převažovat, a právě margarín je jejich výborným zdrojem. Některé margaríny jsou obohaceny o vitamíny A, D, E a rostlinné steroly, které snižují hladinu cholesterolu a tím i riziko onemocnění srdce a cév. Takové margaríny patří k tzv. funkčním potravinám, které, pokud je jíme pravidelně, přispívají k prevenci civilizačních chorob.

Džusy nejsou na škodu

Je velmi důležité myslet na to, čím krmíme své děti. Neméně důležitý je ale i pitný režim, na který by měli rodiče přísně dohlížet. Čeští rodiče rádi dopřávají svým ratolestem jen to nejlepší a dávají jim podle svého mínění „výživné“ barevné džusy s krásnými obaly, jen aby dítko něco vypilo. Ale pozor, to je špatný přístup.

„Džusy často obsahují velké množství jednoduchých cukrů, které se i v těle dítěte budou rychle přeměňovat zejména na útrobní tuk v orgánech, hlavně v játrech, která pak nebezpečně tuční od raného věku. Doporučil bych dávat dětem ovocno-zeleninové šťávy bez přidaných cukrů, anebo ovoce a zeleninu přímo odšťavňovat doma, to je navíc bude i bavit,“ doporučuje výživový specialista Martin Škába.

Éčka v potravinách škodí zdraví

V poslední době je potravina, jež obsahuje éčka, pro většinu lidí výstražným signálem a raději se jí obloukem vyhnou. Že jsou nebezpečná, si o nich myslí zhruba 65 % naší populace. Jenomže ne všech éček se musíme nutně bát.

„Všechna éčka, která se přidávají do potravin, musí být povolena mezinárodní organizací European Food Safety Authority (EFSA), která prověřuje jejich bezpečnost. Je také stanoveno maximální množství látky, které se smí do výrobku přidat. Používání éček a jejich obsah v potravinářských výrobcích kontrolují státní kontrolní orgány. Při konzumaci obvyklého množství potraviny nebezpečí nehrozí,“ vysvětluje profesorka Dostálová.

Do potravin se přidávají z mnoha důvodů. Dodávají požadovanou barvu (barviva), konzistenci a texturu (želírující, zahušťovací, stabilizační látky). Dodávají a zvýrazňují chuť a vůni. Chrání před škodlivým účinkem mikroorganismů – brání kažení nebo žluknutí potravin (konzervanty).

Bez dusitanu by nebyla šunka

Nejvíce zvěstí ale koluje okolo konzervantu dusitanu sodného (E250), který se používá při výrobě uzenin. Málokdo už ale ví, že vyrobit šunku bez dusitanu je nemožné. „Při výrobě šunky, tak jak ji známe, je opravdu nutné používat dusitan sodný, jinak by šunka byla senzoricky velmi nestandardní a měla by šedo-zelenou barvu. Je nasnadě, že by zákazníci takovou šunku nekupovali,“ říká Ing. Petr Korejs ze společnosti LE & CO.

Látek označených písmenem E se bát nemusíme. Pozor si ale dejte na výrobky, které obsahují velký počet éček. „Jestliže je na obalu uvedeno patnáct éček, pak je to už důvod k zamyšlení, takové potraviny konzumujte s mírou,“ radí profesorka Dostálová.

Tmavé pečivo je zdravé

Je až neuvěřitelné, že většina lidí přiznala, že se při výběru pečiva orientují jeho barvou. 60 % populace dává přednost světlému pečivu před tmavým a také se spousta lidí domnívá, že čím tmavší pečivo bude, tím bude i zdravější. To ale neplatí, tmavé neznamená celozrnné. Je tedy důležité číst etikety, pokud se u pečiva nacházejí.

Co se týče složení, mělo by tedy obsahovat celozrnnou nebo žitnou mouku. „Pokud není pečivo přibarvované, tak platí, že čím je tmavší, tím je zdravější. Obsahuje více vitamínů, minerálních látek a vlákniny než pečivo bílé. V současnosti se ale většina pečiva přibarvuje, takže toto tvrzení vždy neplatí,“ uzavírá Dostálová.