Výbornou prevencí je například zdánlivě banální věc: dostatečný odpočinek a spánek, zejména v období chřipkové epidemie. Lékaři z Carnegie Mellon University v Pittsburghu sledovali skupinu 153 lidí. Nejprve zjistili, jak dlouho spí a také jak kvalitně. Tedy jestli se ráno probouzejí dostatečně odpočatí. Pak je nakazili viry. U lidí, kteří spali málo nebo nekvalitně, vypukla virová infekce dýchacích cest třikrát častěji než u těch dobře vyspaných a relaxovaných.

Podobně to dopadlo i tehdy, když třeba lékaři z univerzity v Santiagu de Compostela ve Španělsku sledovali více než 1100 zaměstnanců a studentů. Depresivní, nervózní nebo zlostní jedinci byli třikrát náchylnější k infekcím horních dýchacích cest než lidé optimisticky ladění. Ti si také méně stěžovali na nepříjemné průvodní příznaky choroby: horečky, bolesti, zduřelé sliznice, velkou tvorbu hlenu a podobně.

Báječné tekutiny

Dalším velmi účinným krokem může být zvlhčovač vzduchu v místnosti s ústředním topením. Anebo sprej s mořskou vodou, případně s vincentkou, kterým si zvlhčíte sliznice nosohltanu v kanceláři s klimatizací, kde je také velmi suchý vzduch. Ten vysušuje zmíněné sliznice – a zhoršuje tím jejich schopnost čelit nejrůznějším bakteriím a virům. Včetně těch, které dokážou vyvolat chřipku.

Stejně důležitý jako dobře zvlhčené sliznice je i dostatek tekutin, které vypijeme. Měly by to být dva až tři litry denně, nejlépe čisté vody, třeba s plátkem citrónu. V době chřipkových epidemií bychom si toto množství měli hlídat velmi pečlivě. Tekutiny tvoří zhruba 70 procent našeho těla. Už jen z tohoto údaje je jasné, jak důležité jsou pro naše tělesné pochody. Při zvýšené tělesné teplotě musíme pít více: když stoupne z 37 na 38 °C, potřebuje náš organismus zhruba o litr vhodných tekutin více. Signálem, že pijeme málo, je tmavá moč. Čím světlejší bývá, tím je to lepší.

Nedoceněné otužování

V poslední době se staly populární betaglukany. Z hlívy ústřičné a z dalších dřevokazných hub nebo z obilnin typu ovsa anebo z kvasnic. Necíleně stimulují naši obranyschopnost a zlepšují reakce proti nejrůznějším infekcím.

Ale stejně účinné, ne-li účinnější je také otužování. Otužilci, kteří každý rok po Vánocích plavou ve Vltavě, prakticky nevědí, co je to chřipka. Je ale pravda, že každý tohle nezvládne. Určitě však zvládne chodit jednou týdně do sauny. To úplně postačí k tomu, aby se zlepšila jeho imunita. Dokládají to seriózní výzkumy.

Principem otužování není jen stimulace imunity, ale také lepší adaptace těla na změny teplot: přechody z tepla do zimy a naopak.

Kromě sauny pomáhá:

1. Sprchování vlažnou a postupně stále studenější vodou.

2. Spaní u otevřeného okna.

3. Procházky za každého počasí.

4. To, že nechodíme zbytečně nabalení.