Z několika nejnovějších klinických studií, prezentovaných počátkem listopadu na Mezinárodním konsorciu pro buněčnou terapii a imunoterapii (ICCTI) v Brně, vyplynulo, že nejmodernější pracoviště testují, respektive v některých případech již využívají, léčbu pro první pacienty.

Zhruba dvě desítky klinických studií s využitím buněčné terapie momentálně realizuje Ústav experimentální medicíny akademie věd České republiky (ÚEM AVČR). Ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Motole například testuje léčbu kmenovými buňkami u 14 pacientů, kteří trpí nevyléčitelným neurologickým onemocněním, amyotrofickou laterální sklerózou.

„Studie začala v roce 2012 a u pacientů jsme nezpozorovali žádné závažné vedlejší účinky. To, co lze očekávat podle pokusů na zvířatech, je, že dojde ke zpomalení průběhu choroby, která jinak vede ke smrti pacientů během 2-5 let,“ konstatuje ředitelka ústavu ÚEM AVČR Eva Syková.

Pro tuto klinickou studii využívá tým odborníků buňky kostní dřeně, které nejprve kultivuje a množí, poté je pomocí lumbální punkce vrací pacientovi do těla. Podle Evy Sykové mohou specifické nervové buňky nahradit chybějící buňky i u chronických onemocnění. Buněčná terapie představuje velmi slibnou naději pro léčbu řady smrtelných neurologických onemocnění, jako je Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba a právě amyotrofická laterální skleróza, řekla lékařka.

Léčba artrózy kmenovými buňkami místo umělého kloubu

Mezinárodní tým vědců a lékařů ze čtyř různých států – USA, ČR, Slovenska a Litvy dokončuje rozsáhlou studii organizovanou ICCTI konsorciem, která se týká léčby kloubní artrózy kmenovými buňkami.

„Studie trvala tři roky a účastnilo se jí více než 1000 pacientů. Jednalo se o pacienty se středně pokročilým nebo pokročilým stupněm artrózy nosného kloubu, tedy kolenního či kyčelního, případně obou. Pacientům byly do bezprostřední blízkosti kloubní chrupavky aplikované kmenové buňky obsažené v tzv. stromální vaskulární frakci izolované z jejich vlastní tukové tkáně. Tyto buňky pak napomohly regeneraci chrupavky,“ popisuje Jaroslav Michálek, vedoucí výzkumného týmu v oblasti léčby kmenovými buňkami při Masarykově univerzitě v Brně.

Podle něj se „u 2. a 3. stupně artrózy ukazuje, že buněčná terapie zmírnila potíže a výrazně zlepšila kvalitu života až u 80 % pacientů“. A ačkoliv téměř polovině z těchto pacientů byla před léčbou kmenovými buňkami doporučena jiným ortopedem umělá kloubní náhrada poškozeného kloubu, nakonec ji žádný z nich během tříleté klinické studie nepotřeboval. Buněčnou léčbu již od dubna využívá pět českých ortopedických pracovišť.

I v onkologické léčbě je léčba kmenovými buňkami možná

Buněčná terapie je vhodná i pro onkologickou léčbu. Massimo Dominici z italské univerzity v Modeně na brněnské konferenci prezentoval možnosti léčby rakoviny pomocí geneticky upravených kmenových buněk. Ty mají schopnost docestovat přímo do nádorové tkáně, ve které upozorní buňky imunitního systému na hrozící nebezpečí. Buňky imunitního systému se pak aktivují a likvidují rakovinné buňky. Vědci z Nizozemí a Rakouska prezentovali úspěchy protinádorové vakcinace s využitím dendritických buněk v léčbě zhoubného mozkového nádoru glioblastomu a akutní myeloidní leukémie.

Podle účastníků konference je léčba s využitím vlastních kmenových buněk pacienta velice bezpečná a zpravidla není zatížena závažnými vedlejšími účinky.