Když Petře poprvé před třemi lety diagnostikovali leukémii, věděla o této nemoci velmi málo a plně si ani neuvědomovala, co to pro ni všechno znamená. Cítila se jen velmi unaveně, slabě, snadno se jí tvořily modřiny a po čase ji začala bolet hlava. Tenkrát to přičítala dlouhodobé nevyspalosti kvůli péči o svou devítiměsíční dcerku.

Výsledky jednoduchého krevního testu ale ukázaly, že se jedná o něco zcela jiného. Proto ji její lékař okamžitě doporučil k podrobnějšímu vyšetření do Brna, kde podezření na leukémii potvrdili a hned po týdnu u Petry zahájili první cyklus agresívní chemoterapie. Poté podstoupila ještě další dva cykly chemoterapie.

Lékaři mezitím začali hledat v registru dárců kostní dřeně vhodného dárce. Bohužel jej nenašli, a tak musela Petra šest měsíců po stanovení diagnózy podstoupit alespoň autologní transplantaci.

Petra Slavíková se svou čtyřletou dcerkou.

Petra Slavíková se svou čtyřletou dcerkou

FOTO: archiv Petry Slavíkové

Po transplantaci jezdila Petra každý týden do Brna na transfuze, a to celých osm měsíců. Každých šest týdnů přitom absolvovala krevní testy a v prvním roce každé tři měsíce odběr kostní dřeně z hrudní kosti. V  dalším roce již kontroly nebyly tak časté, vzhledem k tomu, že její výsledky byly dobré. V roce 2013 měla v Brně naplánované jen dvě kontroly, a to každých šest měsíců.

Při kontrole v květnu 2013 ale u ní lékaři zaznamenali mírný nárůst kmenových buněk. Na počátku září tak absolvovala ještě jeden odběr kostní dřeně, aby se lékaři ujistili, že je vše v pořádku. Petra se v té době cítila skvěle, zdravě a plná energie. Neměla vůbec žádné příznaky.

Když jí ale lékaři tři dny po odběru kostní dřeně volali, věděla, že je zle. Bylo to těsně předtím, než měla jít učit své žáky ze soukromé jazykové školy ve Zlíně angličtinu. Naštěstí v tom okamžiku měla poblíž svou sestru, která ji uklidnila. Učit už ale nešla. Běžela domů za svým manželem a dcerou.

Petra se svou rodinou.

Petra se svou rodinou

FOTO: archív Petry Slavíkové

Asi nejtěžší pro ni bylo o nemoci říci čtyřleté dceři. Museli jí s manželem vysvětlit, že je maminka nemocná a musí na nějakou dobu do nemocnice. Do té doby s ní bude jen tatínek nebo teta. Ačkoliv jsou dceři pouhé čtyři roky, uchovala si vzpomínky na dobu první léčby maminky, a tak odloučení od ní nenese příliš dobře.

Zpráva o návratu nemoci hluboce zasáhla celou rodinu i kamarády a známé Petry. I když se neubránili smutku a slzám, všichni si záhy uvědomili, že to, co mladé ženě nejvíce pomůže, je pozitivní myšlení a nalezení vhodného dárce kostní dřeně. A proto rozjeli rozsáhlou kampaň nabádající lidi, aby se zapsali do registru kostní dřeně a zvýšili tak šanci na nalezení vhodného dárce pro Petru, ale i další nemocné.

Nedostatek dárců

I díky této kampani se jen ve Zlíně 1. října zapsalo do Národního registru kostní dřeně téměř sto nových lidí. Podobná akce pokračovala i 4. října v Praze, které se zúčastnili i úspěšní sportovci. A chystají se další akce.

Petra se svou sestrou Helenou Markovou, která jí je nejen obrovskou oporou, ale také jedna z iniciátorek kampaně na podporu hledání dárců kostní dřeně.

Petra se svou sestrou Helenou Markovou, která je jedna z iniciátorek kampaně na podporu hledání dárců kostní dřeně.

FOTO: archiv Petry Slavíkové

Mnoho lidí se ptá, proč je omezen vstup do registru věkovou hranicí 35 let, když lze kostní dřeň pro transplantaci využít do 60 let věku. Je to dáno především zdravotním hlediskem, kostní dřeň od mladších jedinců je pro transplantaci výhodnější.

Agresívní chemoterapie a čekání na dárce

Petra již nastoupila do nemocnice k dalším dávkám chemoterapie. Nejprve ji čeká týden dvanáct hodin denně běžná chemoterapie a souběžně s ní tři dny v týdnu na 20 minut agresívnější forma chemoterapie. Poté ji lékaři budou nějakou dobu sledovat, budou jí provádět odběry kostní dřeně z hrudní kosti, aby se ujistili, že jsou nádorové buňky zničeny. Pak se lékaři rozhodnou, zda bude nutné před čekáním na vhodného dárce aplikovat další jeden až dva cykly chemoterapie.

Petra si moc dobře uvědomuje, že rakovina zabíjí. Už při první léčbě přišla o svou kamarádku Šárku, se kterou se seznámila v nemocnici. Po její smrti začala brát každý den jako požehnání a skutečně se radovat ze života.

Když jí před měsícem lékaři oznámili návrat nemoci, byla v šoku. Cítila se skvěle, jelikož se již aktivně zapojila do života, učila ve škole a všechen volný čas trávila aktivně s manželem a dcerkou. Měli hodně společných plánů i do budoucnosti. Nyní všechnu svou energii vkládá do léčby a pak také přemýšlení, jak dále bude zvládat svůj život. Ačkoliv bude omezena ve svém každodenním životě, své plány neruší, jen na čas odkládá.

Petra Slavíková se svou malou dcerkou.

Petra je obrovskou bojovnicí, svůj boj rozhodně nevzdává. Naopak díky své rodině a přátelům se snaží pomoci i tisícům dalších nemocných.

FOTO: archiv Petry Slavíkové

Pokud chcete pomoc Petře a tisícům dalších lidí s leukémií, pak neváhejte a zařaďte se do registru dárců kostní dřeně. Místa, kde je možné se zaregistrovat, naleznete na http://www.kostnidren.cz/registr/kontakty/darcovska-centra.php či na www.darujzivot.cz