Lázně Jeseník jí totiž její praktický lékař doporučil kvůli psychickému vyčerpání a následným depresím. Pracovala jako dispečerka letového provozu. Dispečer zodpovídá za lety několika letadel, která mají různou letovou hladinu, rychlost a často i směr letu. Když se splete a dá pilotovi špatné pokyny, je to obrovský malér, i když nedojde ke kolizi strojů.

Při téhle práci zažívají dispečeři velké stresy. Pokud nahromaděné napětí dokáží kompenzovat, bývá to dobré, jestliže ho přestanou zvládat, je zle. A přesně to se stalo dispečerce. Měla to složité i proto, že mnoho kolegů uznávalo: ano je dobrá, ale pořád je to jenom ženská. Když chtěla dosáhnout stejného uznání jako oni, musela být lepší.

Co prozradí svaly a citlivé zóny

Fyzioterapeut Bc. Jiří Nežádal jí v lázních udělal nejprve kineziologický rozbor (kineziologie je nauka o pohybu). Zkoumal:

- v jakém rozsahu dokáže pohybovat klouby, a to v 32 pozicích, které se objevily na obrazovce počítače,

- sledoval, jak se chovají svaly, hledal ty zkrácené, ochablé a stažené,

- postupně stiskl 32 citlivých bodů i zón v místech, kde jsou úpony určitých svalů. Některé ženu překvapivě zabolely.

Údaje, které zjistil, vložil do počítače se speciálním programem. A ten je vyhodnotil. Výsledky lékaři umožnily, aby z nich usuzoval na celkový stav organismu.

Tělo je jako filmové plátno

CK vznikla proto, že lékaři potřebovali jednoduchou metodu, jak zjistit celkový zdravotní stav pacienta. Tedy hlavní zdravotní rizika, která mu hrozí. Ale také důvody chronických bolestí na páteři a v kloubech, které mohou mít příčinu někde jinde v organismu.

Konstruktéři počítačového programu vyšli z principu, že svaly a pohybový aparát jsou jako filmové plátno. Na ně se promítá celkový stav organismu, včetně emocí. Je však potřeba umět z něho číst. Počítačový program říká jak. A pokud do něj správně uložíme informace, které po nás chce, dovede vytipovat slabé články řetězu, tedy to, kde jsou příčiny našich zdravotních potíží nebo odkud nám s velkou pravděpodobností hrozí největší problémy.

Přes reflexní body, které napovídají místa oblasti možných potíží, se může zpětně působit na jejich zlepšení. Počítač ukáže, která místa je potřeba stimulovat (posilovat) a která je potřeba uvolnit a jak. Zároveň s tím se je lékaři obvykle snaží zlepšit i klasickými a balneologickými léčebnými metodami.

Už se s tím umí lépe poprat

U dispečerky program ukazoval vysoké napětí svalů a z toho plynoucí komplikace. Zároveň signalizoval, že příčinou bolestí hlavy a krční páteře není jen sedavé zaměstnání a stres, který vyvolávaly přetížení svalů zejména v oblastí šíje. Je jí také to, že dispečerka málo pila vodu. Mělo to prozaický důvod: odbíhání od obrazovky na záchod není pro letecké dispečery bez komplikací. Navíc pila hodně silné kávy. Netušila, že je velmi močopudná a snižuje již tak nedostatečné množství tekutin v těle. Bolesti hlavy a páteře se pravděpodobně zhoršovaly i v důsledků depresí, což není nic výjimečného.

Jakmile začala každý den poctivě pít tři litry vody z lázeňských pramenů a cvičit, pomalu ustupovaly bolesti hlavy i krční páteře. Snížit psychické a svalové napětí jí pomohla relaxace, které se tu naučila. A také jí pomohly klasické priessnitzovské kúry: střídání teplé koupele se studeným zábalem a následným pocením. V posilovně cvičila pod dohledem fyzioterapeuta tak, aby si uvolnila stažené svaly, protáhla ty zkrácené a posílila ty ochablé.

Po měsíci ji nebolela hlava, krční páteř ani záda. Cítila se tak dobře jako už dlouhá léta ne. Navíc se naučila mnohem lépe čelit i svým psychickým problémům. Zjistila to hlavně ve chvíli, kdy zase začala chodit do práce. Dnes přiznává, že za zlepšení zdravotního stavu a odstranění bolestí hlavy a páteře vděčí zdravotníkům z lázní a počítačové kineziologii.

Dokáže nemoci také předpovědět

Čtyřicetiletá novinářka pochopila hned, jak ji doc. MUDr. Dobroslava Jandová, CSc., začala vyšetřovat, že má před sebou originálního lékaře. Kvůli vyhřezlé ploténce hůře hýbala pravou rukou. To ji vylekalo. Absolvovala řadu drahých vyšetření na předních klinikách, ale žádný z doktorů jí nenavrhl tak jednoduchou věc jako ředitelka lékařského výzkumu v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Chtěla, aby si stoupla na dvě přenosné váhy.

Každou nohu měla na jedné váze. Ukázaly, že pravou stranu zatěžuje o 15 kilogramů víc. Byl to víc než jasný signál posunu těžiště těla a nerovnováhy svalů. Jestli to bylo příčinou, nebo důsledkem vyhřezlé ploténky, nebylo důležité. Hlavní bylo odstranit nerovnováhu a pacientce pomoci v situaci, kdy lékaři uvažovali o neurochirurgickém zákroku. I když ani ten nemusel přinést řešení.

CK pak ukázala potíže na nejrůznějších úsecích páteře. Hned po vyšetření jí fyzioterapeutka pod dohledem neuroložky stimulovala reflexní oblasti svalů. Tak, jak to na základě výsledků vyšetření určil počítač. Většina stimulací bolela. Nejvážnějším problémem však zůstávala nerovnováha svalů.

Fyzioterapeut Jiří Pavelka se ji snažil odstranit nejrůznějšími technikami. Počínaje klasickými postupy, až po méně obvyklé, jako je shiatsu nebo akupunkturní masáž. Žádné však nedával přednost. Tvrdil, že nejlepší je na daný problém ta technika, která ho umožňuje nejefektivněji řešit.

Vyšetření CK ke konci pobytu ukazovalo zlepšení ženina stavu. Lépe se cítila i hýbala rukou. Docentka Jandová se jí znovu ptala, jestli ji nepobolívá žlučník. Žena se cítila zdravá. Žlučník ji začal bolet až půl roku nato, po vážných konfliktech s nadřízeným v práci. Počítačová kineziologie signalizovala možné potíže s půlročním předstihem.