„Nemoc mi diagnostikovali už na počátku 90. let. První projevy byly typické – měl jsem zpomalené pohyby, shrbení a třes levé ruky. Bohužel, jak už u této nemoci bývá zvykem, začala velmi rychle postupovat, a to i přesto, že jsem byl v péči zkušených lékařů. Výrazně se mi zhoršila ztuhlost, třes obou rukou a moje chůze,“ vypráví Václav Fiedler.

Zákeřná choroba

Nemoc je pojmenována podle britského lékaře Jamese Parkinsona, který ji v roce 1817 popsal jako třaslavou obrnu. Jedná se o nevyléčitelné onemocnění nervové soustavy. Souvisí s úbytkem mozkových buněk, které produkují dopamin – látku, která zajišťuje komunikaci mezi nervovými buňkami.

V důsledku nedostatku dopaminu člověk přestává kontrolovat své pohyby, pociťuje ztuhlost končetin, shrbené držení těla, třes a také komplikace nemotorického původu, jako je třeba nedostatek spánku, zhoršování paměti nebo deprese. Příčina onemocnění většinou není známa. Ve vzácných případech se mluví o faktoru dědičnosti.

Před zhruba dvaceti lety začal Václav Fiedler brát léky jako náhradu dopaminu. Jeho stav se ale bohužel zhoršoval. Počet léků i denních dávek v souvislosti se zhoršením zdravotního stavu stoupal. „V této fázi nemoci bylo těžké stanovit, kolik léků a jak často je brát. Zkoušel jsem různé přípravky a doba mezi užíváním se zkracovala až na dvě hodiny. Mám potíže se žaludkem, takže velké množství léků mé problémy jen zhoršovalo. Tehdy jsem se začal pídit po tom, jaké jsou další možnosti léčby,“ vysvětluje.

Dálkový ovladač zdraví

Od svých přátel, pacientů s Parkinsonovou chorobou, se dozvěděl o metodě DBS (Deep Brain Stimulation), tedy hluboké mozkové stimulaci. Tuto možnost probral se svým ošetřujícím lékařem doc. MUDr. Robertem Jechem a požádal o zařazení mezi kandidáty na zákrok. Vyšlo to. Na operaci šel 12. dubna 2010. Stal se tak v pořadí 116. pacientem, kterému DBS v ČR aplikovali.

„Metoda spočívá v zavedení tenkých elektrod do přesně vymezených míst v mozku, tzv. center pro řízení hybnosti. Elektrody jsou napojeny na neurostimulátor, jenž je umístěn v podkoží na hrudníku. Ten do elektrod vysílá rychlé elektrické pulzy, čímž tlumí projevy nemoci,“ popisuje metodu MUDr. Robert Jech z Centra pro extrapyramidová onemocnění Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK –  místa, kde touto metodou byli před patnácti lety ošetřeni první pacienti v Česku.

Operace v režii MUDr. Dušana Urgošíka z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, kde se metoda DBS provádí již 15 let – Václava Fiedlera operoval právě on.

Operace v režii MUDr. Dušana Urgošíka z oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce, kde se metoda DBS provádí již 15 let. Václava Fiedlera operoval právě on.

FOTO: archív MUDr. Dušana Urgošíka

Po zprovoznění stimulátoru lékař určí vhodné nastavení toho, jak mají elektrody fungovat. Zhruba po roce některým pacientům může být nastaveno tzv.okno, v rámci kterého si může sám na bezkontaktním ovladači po dohodě s lékařem upravovat stimulační parametry.

„V podstatě to vypadá jako ovladač od televize, až na to, že místo přepínání mezi programy mi to umožňuje kontrolovat některé funkce stimulátoru. Někdy dojde i na vtipné situace, kdy mi manželka pohrozí, že budu-li ji zlobit, jednoduše mě vypne,“ říká Václav Fiedler. Dodává, že metoda DBS mu zásadně pomohla.

„Beru méně léků a mohu se lépe zařadit do života, dělat zase věci, u kterých jsem byl dříve odkázán na pomoc blízkých.“ Odborníci se však současně shodují, že úspěch DBS závisí nejen na bezchybném operačním zákroku, ale i na vhodném výběru pacienta. O tom rozhoduje tým spolupracovníků z řad neurologů, neurochirurgů, psychiatrů i odborníků z řad radiodiagnostiky a rehabilitace.