Při spánku totiž celý organismus a také mozek regeneruje. Kromě toho má další velmi důležitou funkci, v jeho průběhu dochází ke třídění paměťových stop. Vylučují se věci nepodstatné a ukládají významné.

Třetina populace trpí nějakou poruchou

Spánek významně ovlivňuje kvalitu života. Třetina populace má nějaké potíže se spánkem, 13 % lidí ho má narušen tak, že jim to významně sníží kvalitu života. Také stáří spánku nepřeje, po 65. roce věku trpí spánkovou poruchou asi polovina populace.

Nespavost je proto nejen běžným tématem ke konverzaci, ale pochopitelně i problémem, se kterým se pacienti svěřují lékaři. Stěžují si jak na to, že špatně spí, tak na to, že jsou druhý den unavení, nervózní a ospalí. Potřeba spánku je ale velmi individuální, někdo potřebuje spát hodně, jiný je nespavec. Stárnutím se doba spánku zkracuje, a navíc je často přerušovaný. Mnohdy se právě staří lidé obávají, že jejich potíže jsou příznakem závažného onemocnění, měli by ale vědět, že tomu tak obvykle není.

K odhalení příčin je třeba trpělivost

"Pro stanovení správné diagnózy by měl lékař s pacientem např. probrat, jak se ukládá ke spánku, jak dlouho spí, kolikrát se v noci probudí, zda se budí nad ránem, jestli chrápe a jak se cítí po probuzení. Pokud lékař zjistí, že se jedná o nespavost z banálních příčin, většinou stačí s nemocným si o jeho potížích promluvit. Jestliže se mu pacient svěří se svými problémy, vypovídá se, často se mu uleví a obtíže snáze vymizí.

Může se také jednat o nespavost, kterou způsobilo třeba náhlé úmrtí v rodině, starosti, úzkost, hádka. Tehdy může lékař krátkodobě předepsat léky odstraňující úzkost či hypnotika III. generace," uvádí prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z neurologické kliniky 1. LF UK.

První příznak závažného onemocnění

Nespavost může být i prvním příznakem závažné nemoci. Přinášejí ji totiž nejrůznější onemocnění, např. nemoci prostaty, srdeční choroby, onemocnění plic, syndrom neklidných nohou, zánětlivá onemocní nervů končetin, úzkostné poruchy, akutní psychózy, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba, stavy po mozkové příhodě a poranění hlavy. Dále mohou obtíže způsobovat bolesti, svědění, onemocnění ledvin, jater, vředová choroba žaludku nebo chronická onemocnění páteře.

"Pacient musí podstoupit vyšetření, aby se mohla stanovit diagnóza a nemocný se začal léčit. Obvykle se léčbou základního onemocnění odstraní i nespavost. Když budu úspěšně léčit třeba depresi, odstraním nespavost depresívního pacienta. Pokud bude správně léčena srdeční nedostatečnost, která se může projevovat i tím, že se pacient v noci budí, úspěšně tak odstraním jeho nespavost," uvádí profesorka Nevšímalová.

Jestliže nespavost nereaguje na úpravu životosprávy a užívání hypnotik, mívá původ v závažných psychických či tělesných poruchách. Praktický lékař by měl nemocného poslat na vyšetření a spolupracovat s dalšími odborníky. To umožní stanovit správnou diagnózu a zahájit konkrétní léčbu.