O varikokéle zprvu postižený často ani neví, obvykle nepociťuje žádné potíže. Vzácně se může objevit bolestivost, která se projevuje nepohodlím či pocitem těžkosti, zejména vestoje nebo při zvýšené fyzické námaze. Postupem času se mohou ale varikokély zvětšit a stát se výraznějšími.

Varikokély se začínají tvořit během puberty

Jde o městnání a rozšíření žilních pletení, které odvádějí krev z varlete, nadvarlete a šourku. Každé varle má své cévní zásobování, proto bývá varikokéla často jednostranná. Obvykle se vyskytuje nalevo. Vinou nedostatečné žilní funkce dochází k poruše mikrocirkulace, takže se krev při vyšším břišním tlaku vrací zpět do varlat.

Tím, že se zde krev zdrží, varle se otepluje, což může mít negativní vliv na plodnost muže. Dochází ke zhoršení tvorby spermií a ke snížené sekreci mužských hormonů, což má neblahý vliv i na mužskou erekci a ejakulaci.

Kvůli městnání krve se také zpomaluje její průtok varletem, a zhoršuje se tak cévní zásobení. Varikokéla v pozdním stádiu může způsobit i atrofii postiženého varlete.

Léčba se neobejde bez operace

Nejúčinnější léčbou tohoto onemocnění je operace. Podle serveru Ulékaře.cz má muž na výběr hned z několika operativních metod:

  • Klasická operace - lékař vyhledá nad pravým tříselným kanálem postiženou žílu, kterou odstraní nebo přeruší.
  • Použití chirurgického mikroskopu - špatné cévy zjišťuje operatér pod mikroskopem a pak je opět vyndá či přeruší.
  • Laparoskopický zákrok - při něm se postupuje obdobně jako v prvním případě, lékař však provádí malý řez v oblasti břicha.
  • Sklerotizace - do postižené žíly se vpraví injekčně sklerotizační látka.
  • Perkutánní embolizace - provádí ji pouze zkušený radiolog. K embolizaci se používá horký roztok.

Žádná z výše uvedených operací nepředstavuje pro pacienta obvykle žádnou zátěž ani komplikace. Už po dvou dnech se může vrátit do běžného života. S cvičením se však doporučuje začít zhruba až po dvou týdnech.