Hlavním rizikovým faktorem Alzheimerovy nemoci je věk. Ve věkové skupině 65 let trpí Alzheimerovou nemocí odhadem 3 % populace, u devadesátiletých již každý třetí senior. Ženy jsou pak postiženy o něco častěji než muži.

"Nemoc se rozvíjí zpočátku nepozorovaně, v mnoha případech jsou první příznaky zapomínání dávány do souvislosti s přirozeným stárnutím. Často se ale nemoc může skokem zhoršit, a tím na sebe upozornit, např. pokud dojde k nečekané zátěži (k těžší infekci, operaci, úmrtí v rodině). Podstatou nemoci je ukládání bílkovin zvaných beta-amyloid a tau protein do mozkové tkáně, což vede k postupnému zániku nervových buněk. Nejohroženější populací buněk jsou tak právě paměťové buňky v hipokampech (součásti systému, jenž hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci)," vysvětluje MUDr. Robert Rusina, Ph.D. z Neurologické kliniky IPVZ a Thomayerovy nemocnice.

Podle něj je asi 5 % Alzheimerovy nemoci způsobeno mutací (změnou v genetické informaci). Doposud bylo rozpoznáno přes 80 různých mutací. Nicméně u 95 % pacientů s Alzheimerovou nemocí není jednoznačně prokázaná genetická souvislost.

Návštěvu lékaře je lepší neoddalovat

Každý senior s poruchou paměti by měl být vyšetřen odborníkem. Na jednu stranu ne každé zapomínání je projevem Alzheimerovy nemoci, na druhou stranu včasné rozpoznání nemoci umožní včasné nasazení léčby s výsledkem lepším, než když se léčit začne později.

Přestože na Alzheimerovu nemoc doposud neexistuje lék, který by ji zcela vyléčil, nemocní mají k dispozici léky, jež dokážou příznaky nemoci alespoň minimalizovat.

"Svou roli může hrát i prevence. Podobně jako pomáhá pravidelný pohyb v prevenci onemocnění srdce, tak i trénování mozku (křížovky, sudoku, četba, zájem o okolní dění, pravidelné sociální kontakty, atd.) mohou pomoci oddálit nástup příznaků nemoci a zvýšit odolnost neuronů," dodává MUDr. Robert Rusina, Ph.D.