Příčina roztroušené sklerózy není dodnes přesně známa, proto se jí také nedá spolehlivě předcházet. Je zákeřná hlavně v tom, že začíná často velmi nenápadně, a může končit i invaliditou. I když se nedá zcela vyléčit, léčitelná je.

Nenápadné komplikace

V mládí si nejeden člověk myslí, že mu žádná vážnější nemoc nehrozí, hlavně když žije zdravým životním stylem, sportuje atd. Na to se ale bohužel ne vždy dá spolehnout. Čas od času médii proběhne srdceryvný příběh malého dítěte či mladého člověka, který vážně onemocněl závažnou chorobou, která jinak postihuje až lidi ve vyšším věku.

To by se dalo říct i o roztroušené skleróze, i tu totiž mnozí lidé "neznale" přisuzují až staršímu věku.

Příznaky bohužel nebývají mnohdy hned zpočátku natolik "závažné" a málokoho tak napadne, o co se vskutku jedná. Jednoho dne třeba najednou nepohnete rukou, podlomí se vám kolena, nebo budete vidět rozostřeně či dvojmo. Příčin může být mnoho (únava, vyčerpání organismu), jednou ale právě i RS.

Opatrnější člověk si raději, jen pro jistotu, zajde k lékaři, spíše se ujistit, že nejde o nic závažného. A tady se začne rozbíhat kolotoč nepříjemných oznámení. Prvním je pozitivní nález, který vás odešle na oční případně k neurologovi, kde vás čeká další řada vyšetření. Po celkové rekapitulaci pak nastává okamžik pravdy - jedná se o roztroušenou sklerózu.

V  tu chvíli nastává boj o čas. Včasné zahájení léčby je totiž pro celkovou úspěšnost klíčové a závisí na něm i další klinické projevy nemoci.

Průběh nemoci a léčba

Nemoc je nevyzpytatelná i v tom, že u každého člověka se projevuje individuálně. Při lehčí formě mohou příznaky vždy na nějakou dobu odeznít, zatímco u jiného člověka může nemoc zaútočit velmi rychle a často zanechává trvalé následky.

„Diagnóza RS je stanovena na základě klinických příznaků doplněných pomocnými vyšetřovacími metodami (magnetickou rezonancí, vyšetřením mozkomíšního moku, získaného lumbální punkcí a vyšetřením evokovaných potenciálů) a je potvrzena průkazem tzv. diseminace v čase a prostoru (neurologické nálezy na skenu mozku).

V loňském roce byla revidována tzv. diagnostická kritéria RS, kdy k potvrzení diseminace v prostoru je nutný průkaz alespoň dvou lézí prokázaných na magnetické rezonanci (MRI) v typických lokalizacích, potvrzení diseminace v čase je pak možné již na základě jednoho vyšetření MRI s použitím kontrastní látky (gadolinia), kdy u některých lézí dochází k jeho vychytávání a u jiných nikoli,“ vysvětluje MUDr. Denisa Zimová.

Lékem první volby jsou v současné době interferony a glatiramer acetát tzv. DMD, které dokážou snížit počet atak, a zpomalit tak průběh nemoci, nově pak také natalizumab (preparát tysabri), který je schopen průběh nemoci u některých pacientů i zcela zastavit.

Dalšími léky jsou intravenosní imunoglobuliny, užívající jako léky druhé volby, dále pak preparáty tzv. symptomatické, ovlivňující např. sfinkterové obtíže, antidepresiva, léky snižující únavu, vitamíny - především ze skupiny B, do pozadí se v poslední době dostávají cytostatika, donedávna běžně v terapii RS užívaná.

Projevy poškození nervových vláken
Poruchy hybnosti (50 %) - třes horních a dolních končetin, těžkopádnost, špatný odhad vzdálenosti, problémy se sílou a koordinací pohybů, poruchy rovnováhy, závratě, potíže s chůzí, svalová slabost a atrofie...
Zrakové problémy (25 %) – rozmazané či dvojité vidění, problémy s očním pohybem, bolesti za okem, snížení zrakové ostrosti, krátkodobé zamlžení, výpadky zorného pole, odlišné vnímání barev a další.
Poruchy citlivosti (15 %) - necitlivost, mravenčení, brnění nebo mrazení, které se objevují na jakékoli části těla.
Potíže s řečí – nejčastěji se jedná o dysartrii, řeč může být například tzv. sakadovaná, špatně srozumitelná, výjimečně může dojít až ke ztrátě schopnosti mluvit.
Poruchy svěračů - častá mikce, pocit neúplného vyprázdnění, inkontinence.
Únava (85 %) – přechodná (provázející ataku onemocnění a spojená často se zvýšenou námahou, kterou je nutno vyvinout v případě narušení některých nervových drah), dlouhodobá (objevuje se i v klidu).
K těmto projevům se přidávají psychické problémy (deprese, rozmrzelost, únava, výkyvy nálad a celková emoční labilita) a poruchy soustředění.

Jako u asi každé závažnější nemoci i diagnóza roztroušené sklerózy obrátí dosavadní život vzhůru nohama. Po prvotním šoku je potřeba se s nemocí psychicky vyrovnat, i celková pohoda je totiž závažným faktorem, jak se se sklerózou co nejlépe poprat.

„Univerzální návod na to, jak mluvit o RS s našimi blízkými není, každý je jiný a se životní změnou se vyrovnává vlastním tempem. Obecně platí, že snadněji mluvíme o těžké situaci, pokud už se ji podařilo zpracovat nám samotným. Klíčové je, nechat věci přirozeně plynout. A slovo plynout je důležité, protože znamená nezůstat stát na místě,“ říká psychoterapeutka Renata Schubertová.

Více informací o roztroušené skleróze najdete na www.roska.eu, www.ereska.cz, www.roztrousena-skleroza.info , www.rskompas.cz , www.multiplesclerosis.cz