Pláč

Napadlo vás někdy, jak je zvláštní, že nám při pláči teče voda z očí?

Pláč slouží nejen k projevení některých emocí, jako je třeba úzkost nebo smutek, ale vědci také věří, že pláč vyplavuje některé nežádoucí hormony, které produkuje tělo během stresu, což může vysvětlit očistné účinky pláče. Existuje i teorie, podle které se ženy dožívají vyššího věku právě díky tomu, že nezadržují pláč. Zatímco muži umírají dříve, protože se v jejich těle hromadí více škodlivin, které ženy vypláčou.

Spánek

Spánkem trávíme zhruba třetinu našeho života. Žádný člověk se bez něj neobejde, a přesto ho stále ještě úplně nechápeme. Nikdy vám nepřišlo divné, že každý večer prakticky omdlíte, zdají se vám sny (které také nedokážeme vysvětlit) a ráno zase nějakým způsobem nabydete vědomí?

Ranní vstávání nemusí být boj.

Spánek - žádný člověk se bez něj neobejde, a přesto ho stále ještě úplně nechápeme.

FOTO: fotobanka Profimedia

Vědci se dodnes nemohou shodnout na přesném významu spánku, vědí jen, že je důležitý. Je téměř jisté, že spánek umožňuje “údržbu“ těla a že díky němu odbouráváme některé škodlivé látky a samozřejmě odpočíváme. Na druhou stranu REM spánek, s vysokou neurální aktivitou, podporuje především naše psychické procesy.

Několik teorií poukazuje na spánek jako na životně důležitou činnost pro paměť a učení.

Škytavka

Škytavku už měl určitě každý a tak víte, jak dovede otrávit život. Někdy trvá pár minut a ve velmi výjimečných případech klidně i několik let. Způsobují ji mimovolné stahy bránice, které jsou vyvolány drážděním bráničních nervů nebo některých mozkových center.

Podivné je, že škytavka je vlastně úplně k ničemu – když nepočítáme, že je otravná. Podle jedné hypotézy může být škytání pozůstatkem primitivního sacího reflexu. Tato nepotřebná funkce dnes už jen obtěžuje. Naštěstí se jí dá zbavit lidovými prostředky, jako je třeba vypití sklenice vody se zády srovnanými ke stěně, nebo zkuste zadržet dech.

Ruměnec

Někdo se při studu červená, až vypadá jako rajče a jinému ruměnec na tváři nevykvete, ať děláte, co děláte. Jenže k čemu to je? A není to trochu zvláštní, že nám červenají tváře? Žádné zvíře to nedělá, jen některé druhy opic mají červené zadky, ale ne při studu.

Ukázalo se, že zčervenání tváří je univerzální lidskou reakcí ve společnosti. Děje se tak třeba při setkání s někým důležitým nebo při přijímání komplimentu – zkrátka vždycky, když se trochu stydíme.

Z biologického hlediska se rozšíří žíly v obličeji a tím nám zrudnou tváře. Nicméně vědci stále neví, proč se tak děje.

Flatulence neboli větry

Odpověď může zapáchat, ale vše co jíme a pijeme, přispívá k výrobě plynu. Průměrný prd dosahuje rychlosti 3 m/s a skládá se hlavně z dusíku, vodíku, oxidu uhličitého a nějakého toho metanu a kyslíku.

Zvláště “voňavé“ nadýmání však pochází z kolonií bakterií v nižších částech našeho trávicího traktu. V procesu přeměny jídla na živiny uvolňují bakterie jako vedlejší produkt výrazný zápach, připomínající zkažená vejce.

Prdění je svým způsobem zvláštní a i když se jedná o přirozený proces lidského těla, tak je společensky velmi netolerované. I když, ruku na srdce, kdo by byl schopen tolerovat neustále ucházejícího kolegu v kanceláři – to můžete rovnou pracovat v septiku.