Naprostou většinu cukrovkářů tvoří diabetici druhého typu. U nich obvykle dochází k inzulínové rezistenci, tedy k necitlivosti tkání na inzulín. Ten pomáhá krevnímu cukru vstupovat do buněk. Je pro ně zdrojem energie. Cukr se pak hromadí v krvi, kde vyvolává řadu potíží.

Typickým příznakem rozvinuté nemoci je žízeň a nadměrné močení, včetně močení nočního. Dalším příznakem může být únava, malátnost, nevýkonnost, podobně jako hubnutí při normální chuti k jídlu. Někdy u nemocného kolísá ostrost zraku. Zpočátku se ale choroba nijak výrazně neprojevuje.

Normální hodnota krevního cukru (tzv. glykemie) nalačno je 3,8 až 5,6 mmol/l. Za projev nemoci považují lékaři glykemii na lačno vyšší než 7,0 mmol/l. A kdykoliv během dne vyšší než 11,1 mmol/l.

Prediabetes může být mnohdy nebezpečnější

Pokud tedy hladina krevního cukru přesáhne hodnotu 7 mmol/litr krve, mluvíme o cukrovce. Onemocnění ale předchází tzv. prediabetes, tedy stav, který se v mnohém cukrovce podobá, ale zatím tímto onemocněním není.

Prediabetes je závažným varováním, že cukrovka přijde, a tyto osoby by měly dbát pravidel prevence cukrovky druhého typu. „Měli by zhubnout, neměli by jíst nadměrná kvanta živočišného tuku a zejména uzeniny, paštiky, mleté maso a produkty rychlého stravování. Mírně jim prospívá zvýšené pití kávy a zvýšení konzumace listové zeleniny,“ doporučuje takovým lidem profesor Štěpán Svačina, přednosta 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí.

„To, že se cukrovka blíží, lze předpovídat již od hodnoty glykemie 5,3 mmol/l krve. Kdo má glykemii menší, není ohrožen. Za zvýšenou glykemii na lačno označujeme glykemii od 5,6 do 6,9mmol/l, a to je již vlastně nemoc, která by měla být léčena. Je hrubou chybou, pokud lékař řekne pacientovi – máte to dobré, cukrovku ještě nemáte,“ míní profesor Svačina.

Prediabetes je již stav, kdy vznikají častěji srdeční infarkty a mozkové příhody, tedy stav, který poškozuje cévní stěnu. „Současně víme, že nádory, které jsou častější u diabetiků, například nádory trávicího traktu, urologické a gynekologické, jsou již častější i při tomto mírném zvýšení glykemie,“ informoval profesor Svačina.

Prediabetes trvá obvykle několik let, než se vyvine v opravdovou cukrovku, a je tedy čas pro léčbu a čas po návrat glykemie k normálním hodnotám.

I s nemocí se lze dožít vysokého věku

Pokud se nemocní chovají zodpovědně, dodržují veškeré rady lékařů, pak se obvykle dožijí stejně vysokého věku jako zdraví lidé. "Problém ale je, že se v doporučených hodnotách hladin glykémie a cholesterolu u nás pohybuje jedno jediné procento ze všech cukrovkářů," uvádí prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., místopředseda České diabetologické společnosti J. E. Purkyně a dodává: "Lidé bohužel podceňují zákeřnost této choroby, a tak velmi často podceňují složení jídelníčku i pohyb, bez čehož se úspěšná léčba neobejde."

Světový den diabetu

Světový den diabetu byl vyhlášen v roce 1991 Mezinárodní federací pro diabetes (IDF) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako reakce na rostoucí obavy ze zvyšující se zdravotní hrozby, kterou diabetes představuje.

Po celém světě se v tento den konají nejrůznější preventivní akce, zaměřené na onemocnění cukrovky a ani Česká republika není výjimkou.

V pondělí 14. 11. bude od 11 do 19 hodin na Náměstí republiky v Praze probíhat měření glykémie, cholesterolu, krevního tlaku a indexu BMI. Na místě bude zájemcům k dispozici také nutriční poradce. Účastníci se mohou těšit i na kulinářskou show, při níž kuchaři ukážou zdravé recepty, které jsou zároveň i chutné a jsou vhodnou součástí preventivního jídelníčku.

Ve 13 hodin odstartuje již 8. ročník Pochodu proti diabetu, který je manifestem toho, že i chůzí se dá účinně bojovat proti diabetu 2. typu. Pochod proti diabetu má tradici nejen ve světě, ale i v České republice. Od roku 2003 se do něj u nás zapojilo více než 65 000 lidí z téměř stovky míst v našem státě. I vy můžete vyjádřit svůj postoj k diabetu. Jeden den v roce patří pouze jemu.

Více informací najdete na www.dendiabetu.cz.

Fakta o cukrovce
- jen během života jediné generace se počet diabetiků ve světě zvýšil více než devětkrát; jestliže v roce 1985 to bylo 30 miliónů, dnes už 285 miliónů lidí. Ročně dnes v důsledku diabetu a jeho komplikací umírá v celém světě 3,8 miliónů osob (6 % celkové mortality a v pořadí čtvrtá příčina úmrtí vůbec). Na diabetes a jeho komplikace dnes ve světě umírá jeden člověk každých 10 sekund.
- vzhledem ke stoupající incidenci by již v roce 2025 – pokud se nepříznivý trend nepodaří zvrátit – mělo být na světě až 380 miliónů nemocných s diabetem, což představuje prevalenci 7,3 %. Rok co rok dnes přibývá ve světě dalších 7 miliónů diabetiků, každých deset sekund jsou to dva noví nemocní.
- tato čísla je možno navýšit minimálně o 50 %, protože nejméně tolik lidí zatím o svém onemocnění neví. U pacientů, kteří jsou naopak již diagnostikováni a léčeni,
se daří dosahovat cílových hodnot glykovaného hemoglobinu (ukazatel úspěšné kontroly diabetu) pod 7 % (dle DCCT) / 5,3% (dle IFCC) u pouhé poloviny.
- cukrovka je skutečně zákeřné onemocnění -  zpočátku totiž nebolí a nepřekáží, a když je
diagnostikováno, mohou už být přítomny některé z komplikací mikrovaskulárních (neuropatie, retinopatie či nefropatie) nebo makrovaskulárních (diabetes se často sdružuje s obezitou, dyslipidemií a hypertenzí, což jsou nejvýznamnější rizikové faktory rozvoje aterosklerózy). Diabetes zvyšuje 15 – 40krát riziko amputace dolních končetin, je hlavní příčinou selhání ledvin i hlavní příčinou slepoty u dospělých, a také čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí způsobovaných chorobami srdce a cév.
 - pokud se nedaří diabetes včas diagnostikovat a začít léčit, významně se zvyšuje riziko vzniku a rozvoje mikrovaskulárních a makrovaskulárních komplikací, které nejen zásadně zhoršují kvalitu života nemocných, ale také významně zvyšují náklady na jejich léčbu. Platí,
že vlastní léky (ať už inzulin nebo perorální antidiabetika) spotřebovávají jen asi 25 % celkových nákladů; zbytek spolyká právě léčba komplikací, vyžadující často i dlouhodobé hospitalizace. Proto se také v globálním měřítku roční náklady na léčbu diabetu odhadují na 376 miliard dolarů, a pro rok 2025 – pokud se situace nezmění k lepšímu – musíme počítat s 550 miliardami dolarů.