„Chceme vyvrátit mýty o této nemoci, hlavně o její údajné nakažlivosti. Lupénka postihuje dvě až tři procenta populace, na světě přibližně 150 miliónů, jen v Česku zhruba 230 000 lidí, z toho 35 000 má těžkou formu nemoci,“ říká přednosta dermatovenerologických klinik v obou brněnských fakultních nemocnicích Vladimír Vašků.

Dvaatřicetiletý Zdeněk Pohl z Boskovic na Blanensku ještě vloni nechodil na veřejná koupaliště, aby se vyhnul opovržlivým pohledům. Bývalý brněnský novinář Tibor Dávid přitom vzpomíná, jak v 90 letech radnice prosadila vyhlášku o veřejných koupalištích včetně samotné přehrady, přičemž v textu stálo, že je na břeh i do vody zakázán vstup lidem s odpor vzbuzujícími nemocemi. „Nějaký čas trvalo, než tuto větu zrušili, sám jsem na zastupitelstvu interpeloval,“ říká 59letý Dávid.

Dvaašedesátiletý Slavomil Švábenský z Brněnska zase ze stejných důvodů nepodává nikomu ruku. Inženýrovi a soudnímu znalci se spustila lupénka ze stresu ve 33 letech, kdy vedl jihlavský obchodní dům Prior. „Způsobil to stres asi ze tří stovek ženských,“ líčí dnes už s úsměvem.

Měsíční léky: 25 000 korun

Podle profesora Vašků bude smyslem Světového dne lupénky zviditelnit nedostatek financí na léčení lupénky čili psoriázy, této sice nevyléčitelné, ale léčitelné nemoci.

Od přelomu století totiž existuje její nejmodernější a vysoce účinná biologická léčba, kdy léčiva cíleně zasahují do zánětlivých procesů v kůži, nejsou na ni ale peníze. „V následujících dvou letech se očekává zvýšení proléčenosti touto metodou ze 2,3 na 3,3 procenta pacientů s těžkou formou psoriázy, jenže drtivá většina z nich nemá možnost na biologickou léčbu dosáhnout, i když by na ni mohli mít nárok,“ sdělil Vašků.

Zdůraznil však, že lékaři dělají vše, aby pomohli pacientům s nejhorším průběhem nemoci. K tomu také bylo v zemi zřízeno 16 center biologické léčby lupénky.
Aby se počet biologicky léčených mohl zvednout z nynějších zhruba 800 pacientů, čeští dermatologové intenzívně jednají se zdravotními pojišťovnami o navýšení finančního objemu, informoval ředitel svatoanenské nemocnice Petr Koška.
Vedoucí lékař I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny Miroslav Nečas Právu přiblížil, že vzhledem k ceně léků, zhruba 25 000 korun za měsíc, nemůže tuto terapii nasadit kterýkoli dermatolog.

Pokud pacient splní kritéria a finanční kapacita jeho střediska je vyčerpaná, jednají lékaři přímo se zdravotní pojišťovnou, nebo pacienta přesunou do jiného střediska s volnou kapacitou. „Je to dost komplikované, naštěstí nárůst lupénky není dramatický. Náchylnost k ní je dědičná,“ dodal Nečas.