"Jen 30 procent pacientů přijde k lékaři v časném stadiu, kdy nádor je menší než tři centimetry. S pokročilou rakovinou přijde 70 procent pacientů, z nich 20 procent do tří měsíců zemře," upozorňuje primář Igor Kiss z brněnského Masarykova onkologického ústavu.

Rakovině jater u většiny pacientů předchází nákaza virem hepatitidy B nebo C. Podle docenta Petra Urbánka z pražské Ústřední vojenské nemocnice nákaza těmito viry riziko rozvoje rakoviny výrazně zvyšuje.

"Nádor tohoto typu vzniká v naprosté většině případů u lidí, kteří mají jaterní chorobu. U lidí jinak zdravých je naprostou raritou," dodává Urbánek.

Souvislost hepatitidy B a C s rakovinou jater je podle odborníků jednoznačná. V případě hepatitidy C vzniká zhoubný nádor výhradně u pacientů s jaterní cirhózou. Až 25 procent  všech těchto nemocných onemocní rakovinou do pěti let od nákazy. V případě hepatitidy B vzniká v jakémkoli stadiu jaterního poškození, tedy i u pacientů bez cirhózy.

Většina nemocných o své nemoci dlouho neví

Zásadní problém vidí Urbánek v tom, že většina nakažených o své infekci neví. Rizikové skupiny by proto měly podstupovat screeningová vyšetření, aby se infekce odhalila v časném stadiu.

"Vyšetřit by se měl nechat u praktického lékaře každý, kdo užíval injekčně drogy, byť jako jednorázový experiment. Dále lidé, kteří před rokem 1992 dostali krevní derivát, lidé s tetováním a piercingem a ti, co podstoupili orientální metody léčby, kdy se naruší celistvost kůže," doporučuje odborník.

Spolu s vyšetřením na oba viry hepatitidy se dělá vyšetření na virus HIV. Je to světové doporučení. "Když se někdo vrátí z dovolené, kde se choval rizikově, měl by se nechat vyšetřit - interval u hepatitidy C je dva až tři týdny, u hepatitidy B tři týdny až měsíc," shrnul Urbánek.