Experti z McGill University v Montrealu popsali biochemický proces, na němž jsou založeny vybavování, uchovávání a změny starých vzpomínek. Tento proces se nazývá rekonsolidace paměti a poskytuje nám klíčové informace o tom, jak paměť funguje. V mozku navíc probíhají zvláštní mechanismy, které určují, zda bude vzpomínka podléhat rekonsolidaci, či nikoli.

„Podle staré teorie platilo, že jakmile se jednou do mozku vzpomínka zaryla, zůstala tam. Ale náš výzkum dokazuje, že jakmile si něco zapamatujeme, nezůstane nám to zakotveno v mozku, postupně se to rozpojuje a spojení musí být obnoveno – rekonsolidováno,“ tvrdí profesorka Karim Naderová z Montrealu.

Urychlené zapomínání díky léku 

A za procesem, který rozhoduje o tom, jaké vzpomínky budou rekonsolidovány a jaké nikoli, stojí biochemické reakce. „Tyto objevy jsou velmi vzrušující, protože jsme dosud pouze věděli, že ne každá vzpomínka podléhá rekonsolidaci. Ale přímo o mechanismech jsme toho věděli málo… Má to klinický význam, protože v lékařské praxi chceme umět rekonsolidaci vypínat a zapínat,“ dodala Naderová.

Takovým chemickým vypínačem rekonsolidace negativních zážitků je právě lék Propranolol, který se užívá na vysoký krevní tlak. Látka totiž působí v mozku na centra spojená se strachem a blokuje obnovu bolestných zážitků z minulosti.